Fázový přechod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).

Základní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Při fázovém přechodu se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, např. hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita atd. Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je tzv. fázové rozhraní (např. led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři (tzv. trojný bod). Velmi často je přechod mezi fázemi spojen s určitým specifickým teplem, tj. energií, kterou látka musí přijmout či odevzdat, aby k fázovému přechodu mohlo dojít.

Příklady fázových přechodů[editovat | editovat zdroj]

K běžným příkladům fázových přechodů patří skupenské fázové přechody, tj. změna skupenství:

Uvedené fázové přechody vedou ke změně skupenství, proto bývají označovány jako skupenské změny (skupenské přeměny).

Kromě skupenských přeměn zná fyzika také další fázové změny, např.:

Související články[editovat | editovat zdroj]