Barnardova šipka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Data
Hvězdné katalogy	HIP 87937 TYC 0425-02502-1
Poloha	RA 17h 57m 48,50s Dekl. +04° 41' 36,2"
Hvězdná velikost	9,54^m
Absolutní hvězdná velikost	ca. 13^M ^*
Spektrální třída Třída svítivosti	M4 V
Vzdálenost od Slunce	5,96 světelných let

^* vypočítáno z hvězdné velikosti a vzdálenosti

Pohyb Barnardovy šipky v pětiletých intervalech

.

Barnardova šipka (nebo Barnardova hvězda) je hvězda v souhvězdí Hadonoše, která se po obloze pohybuje nejrychleji ze všech známých hvězd.Vlastní pohyb je 10,34" ročně. Rychlost jejího pohybu byla v roce 1916 objevena astronomem Edwardem Emersonem Barnardem. Až do té doba měla nejrychlejší známý pohyb po obloze Kapteynova hvězda.

Se svojí vzdáleností 5,96 světelných let je Zemi pátou nejbližší známou hvězdou. Jen Slunce a tři hvězdy systému Alfa Centauri jsou blíže Zemi. Barnardova šipka je červený trpaslík spektrální třídy M4 a hvězdné velikosti 9,61^m. Přes svoji blízkost září tak slabě, že jej bez dalekohledu nelze pozorovat. Leží poblíž hvězdy 66 Oph. V roce 11 800 se přiblíží Slunci na 3,8 světelných let a bude tou dobou nejbližší hvězdou.

V roce 1963 akceptoval velký počet astronomů domněnku Petera van de Kampa, že objevil odchylku v pohybu Barnardovy šipky, ze které mělo vyplývat, že hvězdu obíhá jedna nebo více planet o hmotnosti Jupitera . Poté ale v sedmdesátých letech byla získána nezávislá data, která žádné odchylky pohybu nepotvrdila. Kampova domněnka se proto ukázala chybná.

V době největší známosti domněnky byla hvězda oblíbená u autorů science fiction a byla cílem projektu Daedalus, což byl plán mezihvězdné sondy.