Archimédés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Domenico Fetti: Zamyšlený Archimedes

Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes, (287 př. n. l.212 př. n. l. Syrakusy), byl řecký matematik, fyzik, inženýr, vynálezce a astronom. Přestože nemáme záznamy z některých úseků jeho života je považován za jednoho z nejvyznamnějších vědcu klasického starověku. Mezi jeho nejslavnější objevy na poli fyziky patří hydrostatika, statika a vysvětlení principu páky. Také navrhl a sestrojil spoutu nových strojů, včetně obléhacích strojů a šnekového čerpadla. Některé jeho vynálezy byli zrekonstruovány a ukázalo se, že jsou plně funkční. Například velmi známé zapalování lodí pomocí zrcadel [1]


Archimedes je dnes považován za největšího matematika starověku a jednoho z nejevětších matematiků vůbec. [2] Použil vyčerpávací metodu k výpočtu plochy oblouku paraboly se součtem nekonečné řady a vyčíslil pozoruhodně přesně číslo . [3]. Také definice spirály, nesoucí jeho jméno, a vzorce pro objemy jsou na tehdejší doubu něčím nevýdaným.

Archimedes zemřel při obléhání Syrakus, při kterém byl zabit řimským vojákem i přes příkaz, že má být ušetřen.


Obsah

[editovat] Život

Syrákúsy byly v době Archimédova narození řeckou kolonií na Sicílii. Jeho otec Phidias byl astronom. Archimédés získal své vzdělání v Alexandrii v Egyptě, která patřila mezi největší města své doby, kde studoval u nástupců Euklida. Většinu svého života ale prožil na Sicílii a zasvětil svůj život experimentování a výzkumu.

Archimedes

Během 2. punské války proti Římanům Archimedovy válečné stroje odrážely římské útoky jeden za druhým. I díky Archimedově skvělé technice Římané roku 212 př. n. l. město vyhladověli a dobyli. Během římského plenění města si v zahradě črtal geometrické obrazce do písku. Když se k němu přihnal římský voják, obořil se na něj známým výrokem: „Neruš mé kruhy!“, ale to vojákovi nezabránilo antického matematika zabít.

[editovat] Objevy

Mnohé z jeho velkých objevů přežily až dodnes, i když mnoho jeho úžasných knih se v historii ztratilo. Jedna z jeho knih Metoda (nalezena roku 1906) například popisuje spojení matematiky a mechaniky. Poněkud překvapivě mnoho neexperimentoval. Spíše se oddával myšlení.

V matematice znal Archimédés vzorec pro součet nekonečné geometrické řady. Zjistil, že koule, kolem ní opsaný válec a kužel se stejnou základnou a výškou jako má válec mají objemy v poměru 2:3:1. Jako první určil plochu elipsy. Stanovil objem rotačního paraboloidu, elipsoidu a hyperboloidu a učinil to prakticky způsobem, který se dnes používá v integrálním počtu.

V geometrii zavedl původně negeometrické pojmy jako těžiště, těžnice. Ve fyzice položil základy statiky - znal zákony páky a formuloval zákon týkající se těles ponořených do kapaliny (Archimédův zákon), stanovil pojem „specifická hmotnost“ těles.

Lze ho právem označit za největšího matematika starověku. Jako první stanovil axióm, že přímka je nejkratší spojnice dvou bodů a axióm, že libovolnou úsečku lze složit z určitého počtu kratších úseček. Tyto dva axiómy později sehrály významnou úlohu v geometrii.

Spojil matematiku s fyzikou a teorii s experimentem.

[editovat] Citáty

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené - Archimedův zákon

Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu zeměkoulí!

Neruš mi mé kruhy!

Heureka! (Našel jsem!)

Heureka

[editovat] Heuréka

Svůj neznámější objev, vztlak, objevil díky svému přátelství s Hieronem II., syrakuským tyranem. Hieron chtěl zjistit, zda-li jeho koruna je vyrobena opravdu z ryzího zlata. Požádal proto Archimeda, aby obsah zlata v koruně prověřil, ovšem bez toho, aby ji jakkoliv poškodil. Archimédés několik dní bezvýsledně promýšlel, jak takový nelehký úkol vyřešit. Jednou odpoledne Archimédés ležel ve vaně a všiml si, jak voda přetéká přes okraj. Archimédés správně poznal, že množství vody, která přetekla přes okraj, odpovídá objemu jeho těla. Archimédés vyskočil z vany a zcela nahý probíhal syrakuskými ulicemi a volal „Heuréka“ (už to mám). Archimédes zjistil, že koruna byla vyrobena převážně z obyčejného kovu. To bohužel stálo zlatotepce život.


Hlavně ale přišel na to, že jde o hustotu ponořeného tělesa (což v textu výše není uvedeno) - jinak by mu to pro ověření materiálu nepomohlo.

[editovat] Reference

  1. Archimedes Death Ray: Testing with MythBusters [online]. [Cit. 2009-11-13]. Dostupné online.
  2. Calinger, Ronald (1999). A Contextual History of Mathematics. Prentice-Hall. pp. 150. ISBN 0-02-318285-7. "Shortly after Euclid, compiler of the definitive textbook, came Archimedes of Syracuse (ca. 287 212 BC), the most original and profound mathematician of antiquity.. [s.l.] : [s.n.].
  3. The MacTutor History of Mathematics archive. January 1999 [online]. [Cit. 2009-11-13]. Dostupné online.
  • Slovník antické kultury. Svoboda, Praha 1974, p. 66
Nuvola apps bookcase.svg

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu