Odmocnina
Odmocňování v matematice je inverzní operací k umocňování, odmocnina je výsledkem této operace. Je-li definováno umocňování nějakých matematických objektů (čísel, matic, funkcí...), pak n-tá odmocnina z a, označovaná jako
, je definována jako objekt b, pro který platí
. Speciálním případem je druhá odmocnina, která se často označuje jen jako odmocnina a značí 
Odmocnina nemusí vždy v daném číselném oboru existovat (neexistují např. druhé odmocniny záporných čísel v oboru reálných čísel), anebo může naopak existovat více různých odmocnin.
Obsah |
Odmocnina z reálného čísla [editovat]
V oboru reálných čísel uvedené obecné definici druhé odmocniny kladného čísla vyhovují dvě různá řešení, např. definici
vyhovují čísla 2 i –2. Proto se obvykle odmocnina na množině reálných čísel bere jen jako kladné řešení a definuje se pouze pro kladná čísla, čímž se lze vyhnout problémům s existencí a jednoznačností odmocniny.
Odmocnina z kladného reálného čísla [editovat]
Pokud a, b jsou kladná reálná čísla včetně nuly, m,n jsou přirozená čísla a k je číslo celé, pak pro n-tou odmocninu platí tyto vzorce:
Odmocnina ze záporného čísla [editovat]
Pokud a patří mezi kladná reálná čísla, m mezi přirozená čísla (včetně nuly) a n je ve tvaru n = 2m + 1 (tedy je to liché číslo), pak platí:
Početní operace s mocninami a odmocninami reálného čísla [editovat]
N-tou odmocninu z kladného reálného čísla a můžeme upravit na mocninu tohoto čísla takto:
Pak lze s těmito mocninami počítat stejně, jako s mocninou
. A platí tyto vztahy:
Příklady použití:
Odmocnina z komplexního čísla [editovat]
Pro výpočet n-té odmocniny je vhodné vyjádřit odmocňované komplexní číslo z v goniometrickém tvaru jako
, případně v exponenciálním tvaru jako
.
Potom hledaná odmocnina je
,
kde k je libovolné celé číslo.
Různých n-tých odmocnin z libovolného nenulového čísla je v komplexním oboru právě n. Druhé odmocniny z kladných reálných čísel jsou v komplexním oboru vždy dvě opačná reálná čísla a druhé odmocniny ze záporných reálných čísel jsou vždy dvě ryze imaginární čísla, jež se liší znaménkem, např. komplexní druhé odmocniny čísla -1 jsou imaginární jednotka i a číslo -i.
Symbol pro odmocninu [editovat]
Vysvětlení původu znaku pro odmocninu (
) je do značné míry spekulativní. Někteří historici matematiky se domnívají, že symbol poprvé použili Arabové. První známé použití je totiž u Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádího (1421-1486) a domněnkou je, že byl převzat z arabského písmene ج, což je první písmeno ve slově džidhr, které v arabštině znamená kořen (např. kořen řešení kvadratické rovnice)[1]
Ale mnozí, včetně matematika Leonharda Eulera,[2] se domnívají, že pochází z písmene r, prvního písmene latinského slova radix, které také znamená kořen.
Symbol byl poprvé použit v tisku (bez horní vodorovné čáry nad odmocňovanými čísly) v roce 1525 v díle Die Coss od německého matematika Christoffera Rudolffa.[3]
![\sqrt[n]{0} = 0](http://upload.wikimedia.org/math/8/6/5/865db751c6cb2e12533fccdf8de1e1df.png)
![\sqrt[n]{1} = 1](http://upload.wikimedia.org/math/f/2/3/f2301fcbef74b110ad8d373f2b32a16b.png)
![\sqrt[1]{a} = a](http://upload.wikimedia.org/math/4/b/7/4b732bbc58eb2d80d28e2cf939504228.png)
![\sqrt[n]{ab} = \sqrt[n]{a} \sqrt[n]{b} \qquad a \ge 0, b \ge 0](http://upload.wikimedia.org/math/0/c/d/0cdedfcbe5dfbe6983841724e3f74cbd.png)
![\sqrt[n]{\frac{a}{b}} = \frac{\sqrt[n]{a}}{\sqrt[n]{b}} \qquad a \ge 0, b > 0](http://upload.wikimedia.org/math/5/a/f/5afc148312953575978540260c5c7af2.png)
![\sqrt[m]{\sqrt[n]{a}} = \sqrt[mn]{a}](http://upload.wikimedia.org/math/8/8/2/882098878748f7e317a403bacf091e37.png)
![(\sqrt[m]{a}) \sqrt[n]{a} = \sqrt[mn]{a^{(m+n)}}](http://upload.wikimedia.org/math/3/1/c/31cae459866835fa78ac6e5b41ccc801.png)
![\sqrt[n]{a^k} = \left(\sqrt[n]{a}\right)^k = \left(a^{\frac{1}{n}}\right)^k = a^{\frac{k}{n}} \qquad a > 0](http://upload.wikimedia.org/math/d/e/a/deaebe4e897397c0cc7c79ef09c0e8c1.png)
![\sqrt[n]{-a} = -\sqrt[n]{a}](http://upload.wikimedia.org/math/9/a/3/9a37133c90c25c3868fc8ff3ae45f12b.png)
![\sqrt[n]{a} = a^{\frac{1}{n}} \qquad a > 0](http://upload.wikimedia.org/math/3/3/4/3349cfa24e2319cebe9bd0d2010b33d6.png)



![\sqrt[3]{a^5}\sqrt[5]{a^4} = a^\frac{5}{3} a^\frac{4}{5} = a^\frac{25 + 12}{15} = a^\frac{37}{15}](http://upload.wikimedia.org/math/4/b/6/4b6fc079d5f717b2035569fd276ac53a.png)
![\frac{\sqrt{a}}{\sqrt[4]{a}} = a^\frac{1}{2}a^\frac{-1}{4}= a^\frac{2 - 1}{4} = a^\frac{1}{4}](http://upload.wikimedia.org/math/a/f/4/af43dd64371c8f868415789eb757c57b.png)