Pappos z Alexandrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pappův řetězec kružnic v arbelu

Pappos z Alexandrie (řečtina: Πάππος ὁ Ἀλεξανδρεύς) byl řecký matematik a astronom 4. století, poslední významný matematik starověku. Je známý především díky svému dílu Συναγωγή (Synagogé – sbírka) a Pappově větě.

Život[editovat | editovat zdroj]

O Pappově životě je známo jen velmi málo, jisté je jen to, že roku 320 pozoroval zatmění Slunce v Alexandrii, kde byl patrně učitelem. Údaje rukopisů o jeho životě si protiřečí, moderní badatelé předpokládají, že se narodil kolem roku 290 a zemřel kolem 350. Jeho syn se jmenoval Harmodora.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavní dílo jsou "Matematické sbírky" (Mathematicae collectiones, řecky Synagógé), což je hlavní pramen našich vědomostí o starověké geometrii. Je to komentovaná sbírka starších výsledků, doplněná o vlastní Pappovy. Obsahuje například věty o involucích, o kuželosečkách nebo tzv. Guldinovy věty. Z původních osmi knih se však první a část druhé ztratila.
  • Kromě toho napsal komentáře, například k Eukleidovi a k Ptolemaiovu Almagestu, zeměpisné práce a snad i další.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější je Pappova věta, zobecněná Pascalem, což je základní věta projektivní geometrie. Pappos také zkoumal zajímavé vlastnosti tzv. Pappova řetězce - posloupnosti kružnic, vepsaných do arbelu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Pappos. Sv. 19, str. 189

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.