Kvazikrystal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvazikrystal je pevná látka, jejíž strukturní jednotky (atomy, molekuly) nejsou uspořádané periodicky jako u tradičních krystalů, ale ani nejsou rozmístěny náhodně jako u amorfních materiálů. V uspořádání strukturních jednotek lze nalézt určitá pravidla, například rotační symetrie, které mohou být odhaleny pomocí elektronové nebo rentgenové difrakce. Mohou se vyskytovat prvky symetrie, které jsou u periodických struktur nemožné, např. pětičetná rotační osa symetrie.
Kvazikrystaly byly objeveny v roce 1984.[1] V současnosti je známo mnoho desítek kvazikrystalů, které často nemají nijak exotické složení (např. Al-Mn, Al-Cu-Fe, Ti2-Mn, Al4-Fe).
The International Union of Crystallography se na základě objevu kvazikrystalů rozhodla změnit tradiční definici krystalu jako periodické struktury. Nová definice zní: Krystal je jakákoli pevná látka, jejíž difrakční diagram je bodový.[2]
Velké nadšení, které kvazikrystaly mezi komunitou materiálových vědců vyvolaly, však již do značné míry opadlo. Ukazuje se, že kvazikrystaly nemají žádnou výjimečnou využitelnou vlastnost a jejich aplikace jsou zatím limitovány na několik kuriozit, jako například kvazikrystalické povlaky na pánve.
[editovat] Reference
- ↑ D. Shechtman, I. Blech, D. Gratias and J.W. Cahn; Physical Review Letters 53 (1984), 1951
- ↑ Acta Crystallographica A48 (1992), s. 928
