Hmota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Hmota je základní fyzikální pojem. Rozlišují se dva projevy hmoty: látka, skládající se z „hmotných“ částic (částic s hmotností) a pole,které se podle klasické fyziky nemělo skládat z částic, ale projevovat se jako kontinuum ve svých vlastnostech.

V moderní fyzice jsou látka a pole, přinejmenším v mikrosvětě, dva navzájem spjaté „projevy“ či „strukturní formy“ hmoty, protože se ukázalo, že:

  • Elementární částice vystupují jako kvanta (nejmenší nedělitelné částice) jistých polí, ztrácejí tedy čistě korpuskulární povahu.
  • Pole ztrácejí plnou kontinuitu a strukturují se na jednotlivá kvanta (fotony, gravitony), neboli částice.
  • Pojem částice (včetně elementárních částic), tzv. korpuskule, se, přinejmenším v mikrosvětě, používá pro úplně veškeré mikrofyzikální hmotné objekty, nezávisle na tom, či při vzájemném působení mají strukturu/podobu klasických částic (látkové částice) nebo pole.

Skutečnost, že na každý hmotný objekt (částici i pole) je možné se dívat buď jako na částici, nebo jako na vlnu nazýváme korpuskulárně-vlnový dualizmus (či "dualizmus vlna-částice").

[editovat] Složení hmoty

Následuje zjednodušený model složení hmoty (podsunutý řádek znamená „předcházející se skládá z“):

Antičástice k jednotlivým prvkům pole - tedy antifotony, antigravitony apod. - neexistují.

[editovat] Skupenství látky (hmoty)

Podle nové definice[zdroj?] už pojmy pevné a kapalné neexistují, ale rozlišuje se skupenství „krystalické“ a „amorfní.“

Přechody hmoty z jednoho skupenství na druhé (fázová přeměna) se zabývá termodynamika.

[editovat] Související články

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova hmota.