Boseho-Einsteinův kondenzát
Boseho-Einsteinův kondenzát je látka tvořena bosony při teplotě blížící se absolutní nule (0 kelvinů neboli -273.15 °C). Za takovýchto podmínek má velká část atomů minimální kvantovou energii. Kvantový efekt je pozorovatelný na makromolekulární úrovni.
Tento stav látky byl po zavedení kvantové mechaniky předpokládán Albertem Einsteinem. Satyendra Nath Bose tento nízkoenergetický materiál objevil v roce 1925. O 70 let později takový materiál vyrobil Eric Cornell a Carl Wieman na Universitě Colorada v místních laboratořích. Plynné rubidium bylo zchlazeno na 170 nanokelvinů (nK). Cornell, Wieman a Wolfgang Ketterle z Massachusettského Institutu Technologie (MIT) byli v roce 2001 za tento výkon oceněni Nobelovou cenou za fyziku ve Stockholmu.
Příkladem Boseho-Einsteinovy kondenzace je extrémně zchlazený oblak atomů s celočíselným spinem, kdy všechny atomy přejdou do stejného kvantového stavu a vykazují makroskopicky pozorovatelné kvantové chování.
