Slivovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Různé druhy slivovic

Slivovice je destilovaný alkoholický nápoj, oblíbený ve střední Evropě v Polsku, na Slovensku a na Balkáně, v České republice hlavně na Moravě (Slovácko, Valašsko).

Vyrábí se ze švestek, slív nebo blum. Jednou z nejlepších slivoní z hlediska chuti a cukernatosti je durancie.[zdroj?]

V obchodech se prodává také tzv. řezaná verze (40% obsahu alkoholu[1], vyrábí se ve velkém), jinak pravá slivovice vyráběná pro domácí použití v soukromých pálenicích (pro malou spotřebu) má nejčastěji okolo 52 % obsahu alkoholu. Důvodem vysokého obsahu alkoholu je skutečnost, že pokud se čistý ovocný destilát naředí na méně než 45 %, může v něm být cítit voda.

Kvalitní slivovice při nalití do sklenice tzv. řetízkuje (vytváří drobné praménky kondenzujícího alkoholu stékající zpět do sklenice). Kvalita slivovice se dá kontrolovat i promnutím mezi palcem a ukazováčkem ruky, kdy stupeň drhnutí (odporu) tekutiny mezi prsty také charakterizuje ovocný obsah a tím i její kvalitu[zdroj?].

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Na výrobu slivovice se používá kvas. Ve vhodné nádobě kvasí zralé ovoce nejméně 6 týdnů, při domácí výrobě se část ovoce vypeckuje a pečlivě se odstraňují stopky a nahnilé plody. Výroba se provádí v pálenici.

Výroba slivovice na Valašsku: Čisté zralé plody slivoně se uloží do sudů (dřevěných,nebo dnes většinou plastových) a nechají se zhruba 6 až 8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Cukernatost se měří moštoměrem při založení kvasu a při jeho dokvašení. Rozdíl nám dá orientační odhad o množství alkoholu v kvasu.

Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100 °C, kdy se odpařuje jen alkohol a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují pachy a pachutě v konečném výrobku. Výpary se ochlazují a kondenzát vytéká do připravené nádoby. Tento postup se opakuje dvakrát, přičemž teprve při druhém pálení teče čistý nápoj, který je možno ochutnat. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 60 až 80 objemových procent alkoholu. V tomto stavu se neprojeví chuť ovoce a slivovice je dobrá jen do čaje. Ideální je ředit na 50 - 51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.

Čerstvá slivovice mívá ostřejší chuť a je lepší nechat ji uležet několik měsíců, až let. Přitom první čtyři týdny se ponechá bez zátky, chráněná je před hmyzem a prachem. Někdy se do destilátu přidávají sušené švestky, aby slivovice dostala nazlátlou barvu a více voněla. Je třeba ji ale sledovat a po zhruba třech týdnech zcedit a uložit.

Zlatá slivovice je slivovice, která dlouhodobým zráním (stařením) v dubových sudech získala zlatou barvu a lahodnou chuť podobající se koňaku. Někteří výrobci ovšem dobarvují svoje destiláty uměle (kulérem – např. karamelizovaným cukrem, barvivem nebo sušenou švestkou)[zdroj?].

Výrobci[editovat | editovat zdroj]

Lidé na Valašsku tradičně nechávají zkvasit svou úrodu doma v sudech a poté odvezou sudy do pálenice, kde dojde kýžené přeměně na skupenství kapalné, a výsledný produkt si odvážejí v láhvích domů. Pálenice se na Valašsku nachází poblíž každého většího města[zdroj?].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pálíme nejen slivovici. vareni.cz [online]. 2012-02-27 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.  (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu