Kosticovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kosticovci

Keporkak
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: kytovci (Cetacea)
Podřád: kosticovci (Mysticeti)
Cope, 1891
Čeledi
Sesterská skupina
ozubení (Odontoceti)

Kosticovci (Mysticeti) tvoří podřád řádu kytovců. Rozlišující prvek mezi ozubenými a tímto podřádem je ten, že kosticovci mají v horní čelisti místo zubů dvě řady desek, tzv. kostice, kterými filtrují kořist z vody. Zuby jsou přítomny pouze v zárodečné fázi.

Nejnápadnější na kosticovcích je jejich velikost, jsou ještě větší než ozubení kytovci. Samičky jsou větší než samci. Jsou to zdaleka největší žijící živočichové. Mají dva dýchací otvory, což způsobuje, že jejich výdech tvoří fontánku ve tvaru písmene V.

Tento podřád zahrnuje čtrnáct druhů ve čtyřech čeledích. Seznam lze najít na konci tohoto článku, nebo u kytovců. Vědecké jméno pochází z řeckého slova mystax, které znamená „knír“.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Kosticovci nemají zuby. K pročesávání mořské vody obsahující korýše používají kostice. Potravu loví tak, že zaplaví svoji tlamu mořskou vodou, která obsahuje korýše, poté tlamu zavřou a vytvoří tlak zvednutím jazyka směrem k patru a tím vytlačí vodu a uvězní malé oceánské živočichy, například kril nebo planktonní korýše.

Filtrování potravy jako druh stravování používají například i plameňáci. Protože jednotliví korýši jsou droboučcí, musí kosticovci nabrat obrovské množství vody, která je obsahuje, k tomu, aby přežili.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Migrace[editovat | editovat zdroj]

Kosticovci žijí ve všech oceánech Země. Všechny druhy se stěhují podle sezón. Léto tráví ve studených vodách ve vyšších zeměpisných šířkách, kde se věnují konzumaci potravy. Na podzim se přesouvají do teplejších vod, kde se páří a rodí mladé. Plejtvákovec šedý má dokonce nejdelší migrační trasu ze všech savců. Migruje přes 20 000 kilometrů každý rok.

Skákání[editovat | editovat zdroj]

I přes jejich enormní hmotnost, jsou kosticovci schopni vymrštit téměř celé své obrovské tělo nad vodní hladinu. Pro svoje akrobatické schopnosti jsou známi především keporkaci, nicméně i ostatní členové podřádu kosticovců jsou schopni prolomit vodní hladinu nebo alespoň hlasitě prásknout o hladinu svou ocasní ploutví. Po výskoku se obracejí a padají zpět na hřbet. Příčinu tohoto chování se stále nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Možná se snaží vyvolat silné zvukové vlny, nebo se snaží potlačit svědění způsobené kožními parazity.

Zpěvy[editovat | editovat zdroj]

Oproti ozubeným, kosticovci nemají schopnost echolokace.

Zato však mají jinou zvláštní schopnost: vydávají zvuky nízké frekvence (v infrazvukovém frekvenčním pásmu) velké hlasitosti. Volání největších velryb jsou slyšitelné až několik set kilometrů daleko. Unikátní jsou zpěvy keporkaků, které se skládají ze složitých sekvencí, které se u nich rok od roku mění. Celý projev trvá až 30 minut.

Pravděpodobně jsou používány k námluvám.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]