Zebřička pestrá
Zebřička pestrá
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Taeniopygia guttata Vieillot, 1817 |
Zebřička pestrá (Taeniopygia guttata) je dnes nejrozšířenějším a nejznámějším druhem astrildovitých ptáků ve střední části Austrálie.
Obsah |
Popis [editovat]
Vyskytuje po celém australském kontinentě pouze s výjimkou nejchladnějších a příliš vlhkých oblastí na severu a jihu. Izolovaně žije i v Indonésii. Člověkem však byla zavlečena i na Puerto Rico, do Portugalska a Spojených států. Je velmi populární také jako klecový pták.
Rozlišujeme dvě zeměpisné formy zebřiček:
- zebřička pestrá ostrovní (Taeniopygia guttata guttata)
- zebřička pestrá australská (Taeniopygia guttata castanotis)
Obývá širokou škálu krajin, nejhojněji se však vyskytuje ve stepích s roztroušeným porostem stromů a keřů, často zasahuje také do těsné blízkosti lidských obydlích.
Je semenožravá: Žere různé druhy prosa, vyloupává semena z klasů běžných obilovin a trav. Další důležitou součástí jejich stravy je ovoce a zelenina, zejména jsou to jablka, salátová okurka, strouhaná mrkev, banány, hrozny, hlávkový salát. Nenahraditelným zdrojem minerálů jsou rozdrcené vaječné skořápky kura domácího. Dále mají v oblibě: ptačinec žabinec, smetánku lékařskou, sedmikrásku a kokošku pastuší tobolku, dále pomněnku, řeřišnici, jitrocel, řebříček, šťovík a pelyněk černobýl. U většiny zmiňovaných rostlin sbíráme pouze polozralé semenice.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zebra Finch na anglické Wikipedii.
Literatura [editovat]
- PAVLOVEC, Pavel; VÍT, Michal. Astrildovití ptáci. České Budějovice : Dona, 2008. ISBN 978-80-7322-113-3.
Externí odkazy [editovat]
- Kukačky, které nejsou kukačky.- časopis ABC, 8. září 2010
- Zebřička v ZOO Liberec