Radegast
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radegast (nebo Radigost, Radhost, Redigast) je hypotetický bůh slunce, války, hojnosti a úrody slovanské mytologie, pravděpodobně identický s Svarožicem.
Na počátku 11. století se německý biskup a kronikář Thietmar Merseburský ve své kronice Chronicon zmiňuje o svatyni pohanského kmene Ratarů z luticko-veletského svazu, jménem Radegast. V tomto místě se mělo uctívat mnoho bohů, mezi nejvýznamnější patřil Svarožic. Je pravděpodobné, že jeho následovník, další německý kronikář Adam Brémský v díle Gesta Hammaburgensis Ecclesiae Pontificum, zaměnil jméno sídla za jméno božstva. Po něm to přebírá v druhé polovině 12. století biskup Helmoldus z Bosau do své slovanské kroniky Chronicon Slavorum.
Adam Brémský uvádí, že roce 1066 byla bohu v Retře obětována hlava biskupa Jana z Marienburgu následně biskup Burchard z Halberstadtu svatyni roku 1068 vyvrátil a odjel na Radegastově/Svarožicově posvátném koni. Pohanský chrám v Retře tím zanikl a úlohu hlavního božstva zaujal Svantovít.
[editovat] Literatura
- Thietmar Merseburský, Chronicon.
- Adam Brémský, Gesta Hammaburgensis Ecclesiae Pontificum.
- Helmoldus, Chronicon Slavorum.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Radegast (god) na anglické Wikipedii.

