Velesova kniha
Velesova kniha (nebo Велесова книга, Велес книга, Книга Велеса, Дощечки Изенбека, Дощьки Изенбека) je pravděpodobně falešný text prastarých Slovanů, napsaný runovým písmem na dřevěných bukových[1] deskách. Byla poprvé zveřejněna roku 1950 P. Miroljubovem a Alexandrem Kurenkovem, kteří rozluštili její obsah od prastarých Slovanů. V některých pasážích je podobná křesťanské Bibli,[2] vydavatelé ji v podtitulu označují za „slovanské védy“.
Obsah |
Obsah [editovat]
Ve Velesově knize se mísí popisy bájných a historických událostí s náboženskými a mytologickými pasážemi a jakýmisi sborovými rituály či modlitbami. Dějinné popisy knihy sahají až do desátého století př. n. l., kde staří Slované žili v „zemi sedmi řek za mořem“ (snad jihovýchodní Kazachstán?). Později putovali přes Sýrii do Karpat, kde byli nakrátko zotročeni králem "Nabsurem" (snad babylónský Nabonassar?). V Karpatech se měli usadit v pátém století př. n. l. Kniha dále velmi stručně popisuje období po Kristu, a to především jako sérii vítězných válek s Góty, Huny, Řeky a Římany. Zmiňují se i některé postavy západoevropské historie a severské mytologie (např. Ermanarich, na jehož době panování se zakládá datování většiny historických událostí v knize). Z období mezi 5. a 9. stoletím popisuje pouze vpád Chazarů a Bulharů. Kniha končí popisem rozvratu slovanské říše Varjagy.
Okolnosti nálezu [editovat]
Knihu měl najít v roce 1919 bělogvardějec Fedor Arturovič Izenbek v sídle rodiny Kurakinů v Charkově. Po emigraci se ji nejprve pokoušel prodat muzeu v Bělehradu, později ji věnoval sběrateli Juriji Miroljubovovi, který ji prostudoval, ofotografoval a vrátil. Izenbek si ovšem originální destičky ponechal a po jeho smrti v roce 1941 se ztratily. Miroljubov po své emigraci do USA v roce 1953 předal materiály profesoru Kurenkovovi, který je publikoval v časopise Žar-Ptica v letech 1957-1959.
Pravost [editovat]
Pravost knihy je sporná, pravděpodobně se jedná o falzum, které vzniklo v 50. letech 19. století.[2] Jeden ze snímků destiček byl zkoumán již roku 1960 sovětskou paleografkou L. P. Žukovskou, která po expertíze snímek označila za „podvržený předcyrilický rukopis“.[2] Proti pravosti textu svědčí i vývoj jazyka, který rekonstruovala slovanská srovnávací jazykověda [2], zejména chyby ve fonetice, z hlediska etymologie nesmyslná a nesystematická gramatika a občasné použití slov, která vznikla až ve středověku. Zastánci pravosti rukopisu tyto chyby vysvětlují Miroljubovými chybami v transkripci původního textu (kterou vzhledem k tomu, že originál je zničen, nelze posoudit nebo opravit).
Dalším argumentem je to, že některé z mytologických představ, které kniha využívá, vznikly pravděpodobně až jako křesťanské dezinterpretace skutečných pohanských názorů (např. koncept Bělboga), dále jsou z tohoto hlediska podivné značné paralely s biblickými příběhy (např. příběh o zotročení Slovanů). Směšuje také západoslovanskou a východoslovanskou mytologii, přestože podle historických výzkumů šlo o odlišné náboženské systémy.
Někteří zastánci slovanského novopohanství ovšem přes tyto námitky pokládají text za svoji svatou knihu.
Úryvek [editovat]
- Tuto Velesovu knihu zasvěcujeme našemu Bohu, který je naším útočištěm i naší silou...
- I šli jsme za naším Bohem a začali Ho velebiti:
- — Buď pochválen dnes jako v budoucnu a na věky věků!
- Toto slavnostně pronesli kouzelníci. Potom odešli a vrátili se zpět.
- (Rod IV, 1:1)[1]
Literatura [editovat]
- The Book of Vles or Vles knyha, anglický překlad Victora Kachura. Columbus, Ohio, 1973.
- Kaganskaya, Maya. "The Book of Vles: Saga of a Forgery," Jews and Jewish Topics in Soviet and East-European Publications, # 4 (1986-1987) 3-27.
- (rusky) Viz článek na ruské Wikipedii, který obsahuje další odkazy v ruštině.
Externí odkazy [editovat]
- (česky) Velesova kniha v doc formátu
- A. Asov: Velesova kniha
- Překlad do ruštiny - A. Asov v knize S. Lesnoy
- Překlad do ruštiny, N. V. Slatina
- Forum Vlesknihy, N. V. Slatina
- Překlad do ukrajinštiny, B. I. Yacenko
Reference [editovat]
- ↑ a b http://www.sweb.cz/velesova.kniha/
- ↑ a b c d Jiří Atweri, Slovanské pohanství dnes, Vlivy novopohanství na společnost i jednotlivce, Magisterská diplomová práce, 2007 [online]. Masarykova univerzita v Brně, [cit. 2008-06-28]. Dostupné online.
