Lada (bohyně)

M. Prěsňakov. Lada. 1998.

Tento článek pojednává o božstvu. Další významy jsou uvedeny v článku Lada (rozcestník).

Lada či Lado je slovanské božstvo nejasného významu, jehož existence není jasně doložena, v obecném povědomí známé jako bohyně lásky. Někdy je ztotožňována s fiktivním bohyní jara Vesnou.

Na počátku 15. století se objevuje jméno Lado v polských církevních zákazech a na konci století jej zmiňuje kronikář Jan Długosz:

Marta, z něhož touhy básníků udělali boha války, nazývali Łada, modlili se k němu, aby získali odvahu a kvůli vítězství nad nepřáteli, uctívajíce ho nesmírně divokými obřady.

Matěj z Miechova zmiňuje bohyni jménem Lada, matku Lela a Polela, analogickou řecké Lédě. Tuto informaci opakoval i další kronikář, Matěj Stryjkowský. Jedna polská legenda z počátku 16. století zmiňuje tři idoly: Lada, Boda a Leľa.

V českých a ruských svatebních písních, a také Dalimilově kronice, je používáno zvolání Lada! či Lado! ve smyslu milenka, což vedlo k předpokladu že se jedná o bohyni lásky. Dále se jméno objevuje v lidových písních týkajících se především května a první poloviny června, vystupuje zde jako ochránkyně manželství a dárkyně deště. Boris A. Rybakov jí považoval za bohyni, nejstarší z Rožanic, jejíž stáří dokazuje to že byla ctěna i Litevci. Jméno Leľ, Leľa či Laľa, často se vyskytující společně s Ladou, považoval za označení její dcery, mladší Rožanice. Z folklóru se dá také odhadovat že byla partnerkou jarního božstva.