Jan Długosz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Długosz
Wienavský erb

Jan Długosz (1415 v Brzeźnici u Radomska18. května 1480 v Krakově), také známý jako Joannes, Ioannes nebo Johannes Longinus či Dlugossius byl polský letopisec, diplomat, voják a tajemník biskupa Zbygniewa Cardinala Oleśnického z Krakova. Nejvíce se proslavil svými anály Annales seu cronici incliti regni Poloniae (Anály Jan Długosze) zahrnující události v jihovýchodní, ale také v západní Evropě, od roku 965 do roku 1480, roku jeho skonu. Jeho práce vyšla tiskem poprvé v rozmezí let 17011703. Pokaždé, když se v ní zmiňuje o sobě, popisuje sám sebe ve třetí osobě. Používal Wienawský erb. Jeho otcem byl Jan Długosz z Niedzielska, který se vyznamenal v bitvě u Grunwaldu.

Zpočátku se od roku 1421 učil ve farní škole v městě Nowy Korczyn, kde byl jeho otec starostou. V letech 14281431 studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově. Roku 1434 byl svým strýcem, Bartolomějem Długoszem, prvním kłobuckým farářem, dosazen za jeho nástupce na farním kostele sv. Martina v Kłobucku. Tuto funkci zastával až do roku 1452 a v této době se také zasloužil v Kłobucku o založení kapitulního kláštera. Mezitím byl povolán jako člen kapituly k biskupovi Zbigniewu Oleśnickému do Krakova, aby zde zastával až do roku 1455 funkci jeho tajemníka. Roku 1437 se stal krakovským kanovníkem.

Během vlády krále Kazimíra IV. byl pověřován diplomatickými úkoly. Králem Kazimírem IV. Jagellonským byl například vyslán na diplomatické mise k císařskému a papežskému soudu a zapojil se také do vyjednávání mezi polským králem a Řádem německých rytířů během třináctileté války a následně i do mírových jednání po jejím skončení. Podílel se tak význačnou měrou na dojednání tzv. druhého Toruňského míru.

Roku 1450 byl vyslán královnou Sofií Holštýnskou a králem Kazimírem k vedení mírových rozhovorů mezi Jánosem Hunyadym a českým šlechticem Janem Jiskrou z Brandýsa. Po šesti dnech jednání se mu podařilo oba přimět k podepsání příměří.

V roce 1455 zažil v Krakově obrovský požár, který zničil hrad a většinu města. Jeho dům však zůstal ušetřen.

V roce 1461 byl členem polské delegace, která se v Bytomi setkala s posly Jiřího z Poděbrad. Po šesti dnech rozhovorů pak byla uzavřena mezi skupinami aliance. Roku 1466 byl vyslán k papežskému nunciovi do Vratislavi, aby se pokusil získat záruky, že nunciův názor při jednáních o míru mezi Polskem a Řádem německých rytířů nebude zkreslen ve prospěch teutonského řádu. Při jednáních byl úspěšný a rok nato byl pověřen výchovou královských synů.

Odmítl nabídku na obsazení arcibiskupství v Praze, ale krátce před svou smrtí byl zvolen arcibiskupem ve Lvově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Długosz je autorem latinsky psané dvanáctidílné kroniky Annales seu Cronicae incliti Regni Poloniae, která vznikla v rozmezí let 14551480.

Jeho „Banderia Prutenorum“ tvoří hlavní dobový pramen k událostem týkajícím se bitvy u Grunwaldu.

  • Annales seu cronicae incliti Regni Poloniae („Letopisy nebo kroniky proslulého Polského království“); (Roczniki, czyli kroniki slawnego Krolestwa Polskiego) - polský překlad kroniky, která původně obsahovala 12 knih zabývajících se historií Polska od legendárních dob až po rok 1480. Dvousvazkový výtisk této kroniky byl vydán v letech 17011703. V současnosti (1961-2006) dochází k jejich dalšímu vydání.
  • Liber beneficiorum dioecesis Cracoviensis (1470-1480) opis beneficií katolické církve v Malopolsku – soupis hodnoty majetků a příjmů z jednotlivých farních okrsků, který dovoloval vedení daní přes krakovského biskupa.
  • Banderia Prutenorum (1448) s iluminacemi Stanislawa Durinka – popis křižáckých praporů dobytých v bitvě u Grunwaldu.
  • Insignia seu clenodia incliti Regni Poloniae (po roce 1462) – popisy a zobrazení polských erbů.
  • Vitae episcoporum Poloniae – soupis polských biskupů: krakovských, płockých, włocłavských, vratislavských, poznaňských a arcibiskupů hnězdenských
  • Articuli de incorporatione Masoviae (1462) – traktát zdůvodňující práva krále Kazimíra Jagellonského na přičlenění Mazovska.
Seznam lvovských arcibiskupů
Předchůdce:
Grzegorz z Sanoka
1480
Jan Długosz
Nástupce:
Jan Strzelecki

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]