Binturong

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Binturong

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: cibetkovití (Viverridae)
Podčeleď: oviječi (Paradoxurinae)
Rod: Arctictis
Temminck, 1824
Binomické jméno
Arctictis binturong
Raffles, 1821
poddruhy
  • A. b. albifrons
  • A. b. binturong
  • A. b. penicillatus
  • A. b. whitei

Binturong (Arctictis binturong) je velká stromová cibetka s dlouhým chápavým ocasem, která žije v korunách stromů deštných pralesů jihovýchodní Asie. Pojmenování binturong je malajského původu, v angličtině se pak můžeme setkat s označením "bearcat", což znamená "medvědokočka". Binturong totiž skutečně připomíná křížence mezi těmito dvěma zvířaty.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 20–25 kg
  • délka těla: 61–96 cm
  • délka ocasu: 61–96 cm

Binturong je středně velká šelma s dlouhým, huňatým a hlavně chápavým ocasem. Chápavý ocas je u šelem vzácný, jediný další druh, který se jím může pyšnit, je jihoamerický kynkažu z čeledi medvídkovití, který také žije na stromech. Samice jsou o 20% těžší a větší než samci, u bornejského poddruhu A. b. penicillatus mohou vážit až 40 kg. Binturong je ploskochodec, podobně jako medvěd našlapuje celou plochou chodidla.

Srst je nápadně dlouhá, hrubá a obyčejně tmavě hnědá až černá. Uši jsou krátké a zakončené delší štětičkou chlupů, oči jsou poměrně malé, červenohnědé barvy.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Binturongové jsou ve čtyřech poddruzích rozšířeni na území zahrnujícím severovýchod Indie, Thajsko, Barmu, Malajsii, indonéské ostrovy Sumatra, Jáva, Borneo, Bangka a filipínský ostrov Palavan. Obývají horní stromové patro neprostupných deštných lesů do 1400 m n. m.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Binturong se téměř výhradně zdržuje v korunách stromů, při šplhání si pomáhá ocasem. Není pro něj problém viset z větví podobně jako lenochod, nebo šplhat po kmeni hlavou dolů; dokáže také výborně plavat. Zřejmě jsou aktivní ve dne i během noci.

Obvykle žije samotářsky, i když byl pozorován i ve skupinách, obvykle se jednalo o samici s mláďaty. Někdy se samicí zůstává samec i po narození mláďat a ta ho nijak neodhání. Obě pohlaví mají výrazné pachové žlázy, které využívají k signalizování své přítomnosti jiným binturongům.

Fotografie binturonga

Páří se celoročně, většinou však v období od února do dubna a pak od července do listopadu. Březost trvá 90-92 dní, pak samice v dutině stromu porodí 2-3 mláďata.

Binturong je převážně plodožravý a významně se tak podílí na šíření semen, pojídá také mršiny, loví hlodavce, ryby nebo ptáky, vybírá ptačí hnízda a nepohrdne ani malými bezobratlými, listy nebo výhonky.

Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Místní domorodci chovají binturongy jako domácí zvířata, jejich maso je považováno za lahůdku a využívá se také v orientální medicíně.

Kam do zoo[editovat | editovat zdroj]

Binturonga můžeme nalézt v pavilonu Indonéská džungle v pražské zoologické zahradě. Dále také v ostravské zoologické zahradě a v zoo na Svatém Kopečku u Olomouce.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]