Binturong
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Arctictis binturong Raffles, 1821 |
||||||||||||||||
| poddruhy | ||||||||||||||||
|
Binturong (Arctictis binturong) je velká stromová cibetka s dlouhým chápavým ocasem, která žije v korunách stromů deštných pralesů jihovýchodní Asie. Pojmenování binturong je malajského původu, v angličtině se pak můžeme setkat s označením "bearcat", což znamená "medvědokočka". Binturong totiž skutečně připomíná křížence mezi těmito dvěma zvířaty.
Obsah |
Popis [editovat]
- hmotnost: 20–25 kg
- délka těla: 61–96 cm
- délka ocasu: 61–96 cm
Binturong je středně velká šelma s dlouhým, huňatým a hlavně chápavým ocasem. Chápavý ocas je u šelem vzácný, jediný další druh, který se jím může pyšnit, je jihoamerický kynkažu z čeledi medvídkovití, který také žije na stromech. Samice jsou o 20% těžší a větší než samci, u bornejského poddruhu A. b. penicillatus mohou vážit až 40 kg. Binturong je ploskochodec, podobně jako medvěd našlapuje celou plochou chodidla.
Srst je nápadně dlouhá, hrubá a obyčejně tmavě hnědá až černá. Uši jsou krátké a zakončené delší štětičkou chlupů, oči jsou poměrně malé, červenohnědé barvy.
Rozšíření a stanoviště [editovat]
Binturongové jsou ve čtyřech poddruzích rozšířeni na území zahrnujícím severovýchod Indie, Thajsko, Barmu, Malajsii, indonéské ostrovy Sumatra, Jáva, Borneo, Bangka a filipínský ostrov Palavan. Obývají horní stromové patro neprostupných deštných lesů do 1400 m n. m.
Biologie [editovat]
Binturong se téměř výhradně zdržuje v korunách stromů, při šplhání si pomáhá ocasem. Není pro něj problém viset z větví podobně jako lenochod, nebo šplhat po kmeni hlavou dolů; dokáže také výborně plavat. Zřejmě jsou aktivní ve dne i během noci.
Obvykle žije samotářsky, i když byl pozorován i ve skupinách, obvykle se jednalo o samici s mláďaty. Někdy se samicí zůstává samec i po narození mláďat a ta ho nijak neodhání. Obě pohlaví mají výrazné pachové žlázy, které využívají k signalizování své přítomnosti jiným binturongům.
Páří se celoročně, většinou však v období od února do dubna a pak od července do listopadu. Březost trvá 90-92 dní, pak samice v dutině stromu porodí 2-3 mláďata.
Binturong je převážně plodožravý a významně se tak podílí na šíření semen, pojídá také mršiny, loví hlodavce, ryby nebo ptáky, vybírá ptačí hnízda a nepohrdne ani malými bezobratlými, listy nebo výhonky.
Význam pro člověka [editovat]
Místní domorodci chovají binturongy jako domácí zvířata, jejich maso je považováno za lahůdku a využívá se také v orientální medicíně.
Kam do zoo [editovat]
Binturonga můžeme nalézt v pavilonu Indonéská džungle v pražské zoologické zahradě. Dále také v ostravské zoologické zahradě a v zoo na Svatém Kopečku u Olomouce.
Galerie [editovat]
-
Binturong v Zoo Praha
-
Hlava binturonga
-
Mládě binturonga v Malajsii
