Želva obrovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Želva obrovská

Želva obrovská
Želva obrovská
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: želvy (Testudines)
Podřád: skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď: želvovití (Testudinidae)
Rod: želva (Dipsochelys)
Binomické jméno
Dipsochelys gigantea
Schweigger, 1812

Želva obrovská (Dipsochelys gigantea) je velká suchozemská želva, která žije na Seychelských ostrovech. Patří mezi nejdéle žijící tvory na světě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Je tak druhou největší suchozemskou želvou. Karapax má hnědou barvu a tvar vysoké kopule. Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy. I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci.

V průběhu 18. a 19. století jejich počet poklesl v důsledku lovu a sběru vajec. Na některých ostrovech byly již vyhubeny. Dnes jsou vyhubením ohroženy. V poslední době jsou na trhu se zvířaty stále více k dispozici. Může být požadováno povolení.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žijí v suchých, skalnatých oblastech Seychelských ostrovů a ostrova Aldabra v Indickém oceánu. Další izolovaná populace druhu se nachází na ostrově Zanzibar, v blízkosti Changuu a chované populace žijí v ochranářských parcích na ostrovech Mauricius a Rodrigues. Obývají kamenité stepi a polopouště a travnatá území s křovinami.[1] Vyskytují se jak individuálně, tak ve stádech, která mají tendenci shromažďovat se především na otevřených pastvinách. Vyhrabávají si podzemní nory nebo odpočívají v bažinách, aby si zachovaly chladnou hlavu během horkého dne.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce jsou aktivní v nočních hodinách, kdy tráví čas hledáním potravy. Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky, jsou tedy býložravci. V jejich přirozeném prostředí je jim dopřáno jen malé množství vody, většinu jí přijímají z potravy. V zajetí jsou živeny často ovocem, jako jsou jablka a banány, stejně jako rostlinnými peletami.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Mezi únorem a květnem samice kladou 9 až 25 měkkých vajec do důlku v půdě, který pak zahrabou je a půdu udušou. Obvykle z méně než poloviny vajec se vylíhnou mláďata. Snůšek může být za rok více.Inkubace trvá 6 až 7 měsíců.

  1. zoopraha.cz - želva obrovská

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Dipsochelys dussumieri ve Wikimedia Commons