Dvojzoborožec žlutozobý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dvojzoborožec žlutozobý

Dvojzoborožec žlutozobý
Dvojzoborožec žlutozobý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: srostloprstí (Coraciiformes)
Čeleď: zoborožcovití (Bucerotidae)
Rod: dvojzoborožec (Buceros)
Binomické jméno
Buceros bicornis
Linné, 1758
Domorodý obyvatel s čelenkou se zobákem dvojzoborožce žlutozobého.

Dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis), známý také pod názvy velký nebo indický, je největší zástupce čeledi zoborožcovitých. Obývá tropické pralesy v Indii, Sumatře, Indonésii a na Malajském poloostrově.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvojzoborožec žlutozobý v Národním parku Khao Yai v Thajsku.

Dvojzoborožec žlutozobý je velký, 1,2-1,5 m vysoký pták s hmotností kolem 3 kg. Samice je podstatně menší než samec, především má menší zobák s nástavcem a bílou oční duhovku, která se liší od samcovy červené. Nejnápadnějším znakem je masivní žlutočerná helmice a obrovský zobák, který dělá dojem že je velmi masivní a těžký. Přitom je spolu s helmicí stavěn z lehké porézní kostní tkáně, kryté rohovitou krustou. Účel helmice je stále nejasný. Předpokládá se však, že slouží při námluvách. Zobák, helmice, bílá část hlavy a krk bývají často zbarvené jasně žlutě olejnatým sekretem z kostrční žlázy, jímž se pták natírá při čištění peří.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Tento druh dvojzoborožce obývá patro stromových korun, kde se pohybuje skákáním a poletováváním. Živí se převážně plody, zvláště fíky, ale nepohrdne ani malými savci, ptáky, ještěrkami, hady a hmyzem. Zdržuje se v monogramických párech v rozvolněných dvou až čtyřiceti členných skupinách. Při páření se seskupují až do 20 členných skupin.

Samice si staví hnízdo vystlané trávou v dutinách velkých a masivních stromů, kde se doslova zazdí svými výkaly a blátem. Nechá přitom v blatnaté přepážce jen malý otvor, kudy jí samec podává čerstvě sehnanou potravu. Během tohoto období je na samce plně závislá. Do hnízda rodí 1-3 vejce, která se inkubují po dobu 30 až 40 dnů. V dutině stromu proběhne i její kompletní každoroční línání.

Význam v lidských kulturách[editovat | editovat zdroj]

Pro místní domorodé kmeny představuje dvojzoborožec žlutozobý posvátné zvíře, které loví a používají k různým rituálům různé části jeho těla. Krev ptačích mláďat se např. využívá jako konejšivý prostředek pro zesnulé duše. Jejich pera se využívají na nejrůznější čelenky a jejich lebky a kosti jsou využívány na výrobu různých ozdob. Záchranné programy se již několikrát pokoušeli pro záchranu tohoto druhu opatřit domorodým kmenům pera z dvojzoborožců chovaných v zajetí a keramické náhražky pravých helmic.

Je také státním ptákem Kéraly v Indii a dvojzoborožec jménem William, který zemřel v roce 1920, je symbolem Přírodovědné společnosti Bombay.

V zajetí[editovat | editovat zdroj]

Chov dvojzoborožce žlutozobého v zajetí je díky jeho náročnosti poměrně složitý a na celém světě se v zajetí chová jen několik málo desítek jedinců. V umělých odchovech se krmí převážně ovocem a jinými produkty bohatými na bílkoviny, občas i masem.

V České republice chovají dvojzoborožce žlutozobého Zoologická zahrada Praha a Liberec.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Díky masivní ztrátě přirozeného biomu a stále neutuchajícímu lovu v některých oblastech je podle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) zařazen do kategorie téměř ohrožených druhů.[1] V CITES nalezneme dvojzoborožce žlutozobého v příloze I.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Hornbill na anglické Wikipedii.

  1. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/40182/all

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]