Kondor andský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kondor andský

Kondor 2.JPG
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Accipitriformes)
Čeleď: kondorovití (Cathartidae)
Rod: Vultur
Lesson, 1842
Binomické jméno
Vultur gryphus
(Linné, 1758)
Rozšíření kondora andského
Rozšíření kondora andského

Kondor andský (Vultur gryphus) je jihoamerický dravý pták živici se převážně mršinami. Je to jediný druh monotypického rodu Vultur.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se poměrně řídce po celých Andách, nejvíce na jejich východní straně. Vzácný je v Kolumbii a Venezuele, jeho počty se také snižují v Ekvádoru. Stabilní jsou populace v Peru, Bolívii a na severu Argentiny a Chile. Žije až do nadmořské výšky 5000 m, jeho hlavním biotopem jsou místa s otevřeným loukami a pastvinami. Lze jej spatřit také na okrajích pouštních oblastí a na mořském pobřeží v Chile a okolo bukových lesů v Patagonii.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to jeden z největších létajících suchozemských ptáků, bývá velký 100 až 130 cm a dosahuje váhy 8 až 10 kg. Jeho křídla mají rozpětí až 3,2 m. Samice jsou na rozdíl od většiny dravých ptáků menší a lehčí. Barva peří ptáků je černá, na horní straně křídel jsou bílé skvrny, u krku mají bílý límec z krátkého peří. Zploštělá hlava a krk jsou neopeřeny, holá vrásčitá kůže dle emočního stavu mění barvu. Samci se odlišují ještě velkým masitým načervenalým lalokem nad zobákem, pokožku hlavy mívají tmavě šedou nebo žlutou, po stranách krku mají kožovité bradavčité záhyby. Samice mají výrazné červené oční duhovky, samci hnědé. Peří adolescentů je hnědé.

Nohy mají v porovnání s ostatními létajícími dravci více uzpůsobené k chůzi než k uchopení. Střední prst je protáhlý, drápy jsou rovné. Zahnutý silný zobák je uzpůsoben k roztrhání i silné kůže a k vytrhávání kusů masa. Ptáci mají výborný zrak, dokážou z výšky tisíce metrů spatřit padlé nebo těžce nemocné zvíře a pečlivě sledují chování menších supů, kteří se zase skvělým čichem orientují podle pachu mrtvoly.

Jsou to vynikající letci, umí využívat teplých stoupavých proudů v blízkosti skal a plachtit při obhlídce svého lovného území ve velkých výškách téměř bez vynaložení námahy. Mohou hlídkovat osamoceně nebo v rozptýlených skupinách. Většinou hřadují skupinky kondorů andských na vyvolených tradičních místech, kde je dodržována přísná hierarchie, silní samci mají přednost v obsazení výhodnějších míst (ochrana před deštěm, větrem, dostatek slunce) i před samicemi.[1][2][3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jsou to masožravci, v první řadě likvidují uhynulé savce, volně žijící i domestikované kopytníky, na mořských pobřežích žerou na břeh vyvržené mořské savce a ryby. Živí se také mláďaty savců a ptáku nebo vybírají vejcehnízd, bylo pozorováno lovení svišťů a králíků. Napadají a žerou zraněnou, ale ještě žijící zvěř. Kůži větších zvířat otvírají od konečníku, první sežerou játra. Pokus o otevření hlavy a dosažení mozku nebyl zaznamenán.

Vytvářejí volná společenstva s menšími kondory, kteří citem pro pach mrtvol mnohdy zdechlinu najdou dříve, ale čekají na větší kondory andské, kteří zobákem dokážou roztrhat i tu nejhouževnatější kůži. Jejich nohy nejsou přizpůsobeny k uchopení, nemohou část potravy odnést, ale musí se nakrmit na místě. Protože se k potravě nedostanou každý den, jsou schopni se nakrmit natolik, že jim dělá problém vzlétnout. Samozřejmě musejí spěchat, protože v brzké době se ke kořisti slétnou i seběhnou desítky až stovky různých mrchožroutů.[1][2][3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kondoři andští jsou monogamní. Před vlastním pářením probíhají ve dvojicích rituální tance doprovázené syčením a změnou zabarvení kůže na hlavě a krku. Mnoho hlasových projevů nesvedou, nemají syrinx. Páří se na severu kontinentu téměř v průběhu celého roku, na jihu od května do srpna. Hnízda si nestaví, vejce kladou na vysokých skalách do výklenků nebo na římsách na místo jen ohrazené kameny nebo klacíky, nepřístupnost místa zaručuje jistotu před vypleněním hnízda pozemními dravci. Střeží si vzdušný prostor kolem hnízda, cca 1 km, který proti jiným tvrdě obhajují.

Samice snese převážně jedno vejce jednou za dva roky, v případě nedostatku potravy je interval delší. Vejce střídavě oba rodiče inkubují asi 55 až 60 dnů. Pokud se vejce ztratí, samice snese nové. Mláďata pokryta šedým chmýřím jsou krmena z volete rodičů do opeření asi 6 měsíců, pak se naučí létat a v 9 měsících odlétávají na lov s rodiči. Po dvou rocích, před další snůškou, jsou z rodinného kruhu vystrnaděni. Pohlavně dospělými se stávají v 6 až 7 létech, tehdy hnědé peří mění za černé. Kondoři andští jsou dlouhověcí, v zajetí se mohou dožít 100 let.[1][2][3]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Dospělí ptáci nemají žádného přirozeného nepřítele, snad jen mláďata se mohou stát velmi zřídka obětí velkých dravců nebo lišky. Snižující se stavy jsou způsobovány několika faktory, které má na svědomí člověk. Jednak je to zastaralý názor, že se ptáci neživí mršinami, ale loví zvěř, a proto bývají mnohdy přes zákaz zabíjeni pytláky. Dále jsou to zdravotní následky po požití mrtvých zvířat (lišky, pumy) otrávených jedovatými návnadami (např. strychnin). Velmi jim škodí olovnaté broky sežrané z mrtvých zvířat, které lovci postřelili ale nedohledali. Žerou také mršiny zvířat, která uhynula z důvodu požití pesticidů, nebo domácí zvířata léčená různými léky. Hynou při střetu s dráty elektrického vedení nebo se chytnou do pastí se živočišnou návnadou připravených pro masožravé savce.

Podle Červeného seznamu IUCN je kondor andský zařazen mezi téměř ohrožené druhy.[4][5][6]

Role v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Coat of arms of Colombia.svg
Kolumbie
Coat of arms of Ecuador.svg
Ekvádor
Coat of arms of Bolivia.svg
Bolívie
Coat of arms of Chile.svg
Chile

Kondor andský je národním ptákem 4 jihoamerických zemí – Kolumbie, Ekvádoru, Bolívie a Chile.[7] Zároveň je vyobrazen na státních znacích těchto států.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KIDD, Travis. Animal Diversity Web: Vultur gryphus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d WALLACE, Michael Phillip. Novelguide.com: Vultur gryphus [online]. Novelgiude.com, Thomson Learning Inc., UK, [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Arkive: Vultur gryphus [online]. Wildscreen Trading Ltd., Arkive, Bristol, UK, [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010, [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LAMBERTUCCI, Sergio A. Biología y conservación del Cóndor Andino (Vultur gryphus) en Argentina [online]. Universidad de Buenos Aires, Facultad de Ciencias Exactas y Naturales, Buenos Aires, AR, rev. 2007, [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Bird Life International: Vultur gryphus [online]. Bird Life International, Girton Road, Cambridge, GB, [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. (anglicky) Národní ptáci různých států světa

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]