Svišť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Svišť

Svišť žlutobřichý (Marmota flaviventris) v Yosemitském národním parku
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: veverkovití (Sciuridae)
Rod: svišť (Marmota)
Blumenbach, 1779
Druhy
  • viz text

Svišť (Marmota) je rod malých hlodavců z čeledi veverkovití. Žijí většinou ve skupinách. Jejich pravlastí je Amerika, kde se svišťům lesním přezdívá zemní prasátka (groundhog). 2. únoru se v Americe říká Den zemních prasátek, protože svišťové po osmi měsíční hibernaci vykukují ze svých hnízd a zjišťují, jaké je počasí. V Evropě žijí svišti například v Alpách nebo ve slovenských Tatrách, kde se jim říká kromě svišť také hvizdák (podle jeho typického hvizdu).

[editovat] Potrava

Svištové jsou ve většině případů býložravci-živí se různým jetelem, travami, semeny, květy a ovocem. Někteří však nepohrdnou ani sarančaty či hlemýždi.

[editovat] Sociální chování

Většina svišťů žije ve skupinách či koloniích, které jsou tvořeny obvykle jedním samcem a několika samicemi. Mláďata, kterých se v jednom vrhu rodí až osm, jsou ze skupiny vyhnána samcem po 20 až 30 dnech od narození. Ve skupinách některých jedinců se najde jisté zajímavé chování. Například svišť žlutobřichý-když kolonie přijde pozdě odpoledne z lovu, v doupěti si svišti vzájemně čistí srst. Jsou ale i svišti, kteří nežijí pořád ve skupině, ale někdy i samostatně (jejich sociální jednotka je variabilní). Na jaře dochází dokonce i k agresi mezi jednotlivými zástupci jednoho druhu a to převážně při bojích o území či samičku. Svišť lesní brání své doupě s obloukovitě nahrbeným hřbetem, mrská napruženým ocasem, vyskakuje a klepe vyceněnými tuby.

[editovat] Zástupci

Mezi druhy tohoto rodu patří:

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích