Adax núbijský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Adax núbijský

Adax núbijský
Adax núbijský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkaví (Ruminantia)
Čeleď: turovití (Bovidae)
Podčeleď: přímorožci (Hippotraginae)
Rod: adax (Addax)
Rafinesque, 1815
Binomické jméno
Addax nasomaculatus
Blainville, 1816
Rozšíření adaxe nubíjského (zeleně)
Rozšíření adaxe nubíjského (zeleně)

Adax núbijský, antilopa adax (Addax nasomaculatus) je kriticky ohrožený druh pouštní antilopy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 60 až 125 kg
  • délka těla: 150-170 cm
  • délka ocasu: 25-35 cm
  • výška v kohoutku: 95-115 cm

Adaxové jsou poměrně velké antilopy, v kohoutku dosahují výšky kolem jednoho metru, samci jsou o málo větší než samice. Silné končetiny nesou poměrně dlouhý trup s poněkud převýšenou zádí, v poměru ke krátkému krku má nápadně velkou hlavu. Letní srst má světle pískovou barvu a může být až bílá, v zimě adaxové tmavnou do šedohněda. Prsa, krk a hlava jsou spíše hnědé, končetiny a břicho jsou bělavé, stejně jako uši. Také napříč přes hřbet nosu a kolem očí se táhne bílý pruh.

U dospělých zvířat narůstá krční a podkrční hříva, u samců se navíc objevuje výrazný tmavý chlupový čelní vír. Obě pohlaví mají kroužkované rohy, průměrně 72 cm dlouhé, u samců mohou dosahovat délky až 120 cm, které tvoří u dospělých samic 1,5 – 2, u samců 2,5 – 3 spirály.

Adaxové jsou výborně přizpůsobeni životu v poušti, mají široké paznehty a silné paznehtky, takže se neboří do písku.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Původní areál adaxů zahrnoval pouště a polopouště v pásu od Západní Sahary a Mauretánii až do Súdánu a Egypta. Dnes jsou ve volné přírodě na pokraji vyhubení a vyskytují se ostrůvkovitě v odlehlých pouštních oblastech severovýchodního Nigeru, v Čadu, severozápadní části Mali, východní Mauritánie, v jižní Libyi a také v Súdánu.

Nejsou závislí na povrchové vodě, vyskytují se v písčité i kamenité poušti.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Samice s mládětem

Adaxové se pohybují napříč pouští v malých stádech o 5-20 jedincích, které vede dominantní dospělý samec. Samci se páří s několika samicemi na svém teritoriu. I mezi samicemi panuje určitá hierarchie, dominantní bývá ta nejstarší.

Adaxové se pasou na pouštních trávách, keřích nebo akáciích, na Sahaře je ale vegetace velmi málo, stáda proto musí při hledání pastvy urazit velké vzdálenosti. Velkou část svého života stráví na místech bez povrchové vody, k životu jim stačí ta voda, kterou přijmou s potravou. Jsou aktivní v noci, ve dne odpočívají.

Antilopy adax nemají žádné pevné období rozmnožování, většina mláďat se ale rodí brzy na jaře, po 257 až 264 dnech březosti. Matka mívá jedno jediné mládě, které odstavuje po 23 až 39 týdnech. Samci pohlavně dospívají ve dvou letech, samice o něco později. V zajetí se mohou dožít až 25 let.

Adaxové jsou pomalí, krátkonozí běžci a v přírodě proto často padnou za oběť rychlejším predátorům.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Staří Egypťané chovali adaxy jako domácí zvířata.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Adax je ve volné přírodě velmi vzácný a vyskytuje se pouze ostrůvkovitě. Místní lidé ho loví kvůli ceněnému masu a kůži. V CITES nalezneme adaxe v příloze I.

V zajetí je adax poměrně hojný a dobře se rozmnožuje. Je zařazen do Evropského záchovného programu (EEP).

Kam do zoo[editovat | editovat zdroj]

Antilopu adax můžeme spatřit ve většině českých zoologických zahrad. Jedno z největších stád adaxů je pak k vidění v Hannoverské ZOO.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Adax núbijský chovaný v zajetí

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Addax nasomaculatus ve Wikimedia Commons