Hutia-konga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hutia-konga

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Podřád: dikobrazočelistní (Histricognathi)
Čeleď: hutiovití (Capromyidae)
Podčeleď: hutie pravé (Capromyinae)
Rod: hutia (Capromys)
Binomické jméno
Capromys pilorides
Say, 1822

Hutia-konga, též hutia kubánská nebo hutia stromová (Capromys pilorides), označovaná také jako „stromová nutrie“ je středně velký hlodavec, který žije na ostrově Kuba.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 4-9 kg
  • délka těla: 30-60 cm
  • délka ocasu: 15-30 cm

Hutia-konga je největší ze všech druhů hutií. Je to zavalitý hlodavec s krátkýma nohama, osrstěným silným ocasem a tupým čenichem, který vzdáleně připomíná nutrii. Oči i uši jsou malé. Dlouhá srst je hrubší, ale velmi hustá, na hřbetě světlejší než na břiše. Existuje mnoho barevných odstínů od černé, šedé a hnědé až k nažloutlému nebo zrzavému zbarvení. Kožešina hutie je velmi ceněna.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Hutia-konga je endemitem Kubánských ostrovů, žije na hlavním ostrově a několika dalších blízkých ostrovech (Isla de la Juventud, Archipiélago de Sabana aj.) Severní populace se stahuje do mokřadů a mangrovových porostů, kde žije převážně ve větvích stromů. Jinde žijí hutie převážně na zemi a obývají širokou škálu biotopů, mlžné lesy kubánských hor, opadavé lesy i polopouštní oblasti při pobřeží.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Hutia-konga je aktivní ve dne, v noci odpočívají v dutinách stromů nebo v úkrytech mezi kořeny a kameny. Žije v párech nebo malých skupinách. Je všežravec a potravu si hledá převážně na zemi, přestože výborně šplhá a dovede se dostat k jídlu i vysoko v korunách stromů. Živí se listy, pupeny i mladými větvičkami, také plody, kůrou a bezobratlými nebo drobnými obratlovci. V zajetí má zvláště ráda aromatické byliny, jako je např. máta či meduňka.

Páří se celoročně, samice je březí 110-140 dní a rodí nejčastěji dvě mláďata, která jsou dobře vyvinutá a brzy po narození dovedou běhat a začínají šplhat. Přesto jsou však odstavena až v 5 měsících věku. Mladé hutie pohlavně dospívají v 10 měsících, v zajetí se pak mohou dožít až 11 let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V důsledku kácení lesů a lovu pro chutné maso početní stavy hutie stromové klesají. Na rozdíl od ostatních druhů hutií však není ohrožena vyhynutím, její populace je ohrožena jen na východě ostrova, jinde jsou stále dostatečně hojné na to, aby byly považovány za škůdce.

Kam do ZOO[editovat | editovat zdroj]

V Česku chovají hutie tyto zoologické zahrady:

Hutia-konga v ZOO Praha[editovat | editovat zdroj]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Hutie stromová je české jméno také pro hutii Mysateles prehensilis.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu