Kagu chocholatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kagu chocholatý

Kagu chocholatý (Rhynochetos jubatus)
Kagu chocholatý (Rhynochetos jubatus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď: kaguovití (Rhynochetidae)
Carus 1860
Rod: kagu (Rhynochetos)
Verreaux et DesMurs 1860
Binomické jméno
Rhynochetos jubatus
Verreaux et DesMurs 1860

Kagu chocholatý (Rhynochetos jubatus) je endemický pták z Nové Kaledonie, jediný druh rodu kagumonotypické čeledě kaguovití.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Výhradním místem výskytu je ostrov Grande Terre, hlavní ostrov Nové Kaledonie, kde se vyskytuje v řadě různých lesních typů, od deštných pralesů po sušší nížinné lesy, včetně vlhčích křovinatých oblastí. Vybírá si pouze místa s dostatkem potravy, byl spatřen v nadmořských výškách od 100 do 1400 m.

Předpokládá se jeho výskyt v počtu asi 850 jedinců, jeho stavy se v poslední době díky ochraně nesnižují. Nejvíce škod na jeho populaci nadělali na ostrov dovezení psi, kočky, prasata a pravděpodobně i krysy. IUCN vyhlásila kagu chocholatého za ohrožený druh. Daří se také odchovy v ZOO s cílem návratu do volné přírody.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kagu je nelétavý pták který váží 0,7 až 1,1 kg a měří do 60 cm, vzhledově připomíná nepříbuznou volavku. Na silném načervenalém zobáku jsou umístěné nozdry překryté kožními laloky, které zabraňují vniknutí nečistot při "dloubání" zobákem do měkké půdy, zetlelého listí nebo pod kameny při hledání potravy. U kořene zobáku jsou hmatové vousky. Má velké tmavě červené oči umožňují binokulární vidění v šeru lesního podrostu. Loví také s nasloucháním, kdy stojí nehybně na jedné noze (jako volavka) a naslouchá blížící se kořisti. Samci a samice se vzhledem neodlišují, při zpěvu ale vydávají odlišné zvuky. Na temeni hlavě mu vyrůstá několik prodloužených per směřujících dozadu. Nohy má barvy načervenalé. Jsou to denní ptáci.

Rozpětí křídel činí okolo 77 cm, což je na ptáka který nelétá hodně, má na nich jen slabé svaly. Používá křídel pouze k udržení rovnováhy např. při seskoku s padlého kmene nebo při rychlém pohybu po nerovném terénu. Kagu má shora peří barvy našedle modré a zespodu bílé, což neposkytuje velké maskování, ale vyvinul se na území prostém predátorů. Křídla hrají roli při ochraně mláďat, kdy rozevřením křídel předvádí rodič raněného a odvrací tak pozornost od mláděte, roztažením také vyniknou tmavé proužky které mohou překvapit potenciálního nepřítele.[1][3][4]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jsou to vyložení masožravci, za potravu jim jsou larvy, pavouci, žížaly, stonožky, švábi, brouci, plži, červi, ještěrky a nejrůznější hmyz které si vyhledává a vytahuje z humusovité půdy, zetlelého dřeva, z pod spadaného listí nebo pohybující se v jeho dosahu. Z nalezené potravy odděluje nechutné části.[1][4]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jsou to monogamní ptáci, kteří se mimo dobu páření a péče o mláďata pohybují samostatně. Páry jsou teritoriální, uvádí se velikost území mezi 10 až 30 ha. V období rozmnožování zpívají společně ranní duety, které trvají do 15 minut, oznamují obsazení teritoria.

Před pářením probíhají obřadní chování včetně vztyčování chocholek na hlavě a roztahování křídel s barevným vzorem. Přirozeně chráněná hnízda si stavějí převážně na zemi pod kořeny stromů, kameny nebo hustými rostlinami. Samice snese 1 světle vejce s hnědými skvrnami o váze 60 až 75 gramu (obdobné velikosti jako slepice) a po dobu inkubace 35 až 40 dnů se o jeho zahřívaní starají oba rodiče. Po vylíhnutí je mládě svým světle hnědým zbarvením dobře zamaskováno. Rodiče ho krmí, někdy za pomoci starších mláďat, asi 14 dnů a pak se již živí samo, částečně je dokrmováno zhruba další 4 měsíce. Dále zůstává ještě nějakou dobu v ochraně rodičů a několik let může zůstávat na jejich území. Rozmnožovat se mohou od 2 až 3 let, v přírodě se dožívají 20 roků.[1][3][4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Kagu chocholatý, jediný žijící zástupce svého rodu i čeledě, je podle posledních vědeckých poznatků nejblíže příbuzný se slunatcem nádherným (také jediným reprezentantem svého rodu i čeledě) žijícím v Jižní Americe a s ptákem rodu AptornisNového Zélandu který vyhynul ještě před příchodem Evropanů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Arkive: Rhynochetos jubatus [online]. Wildscreen Trading Ltd., Arkive, Bristol, UK, [cit. 2011-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010, [cit. 2011-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b San Diego Zoo: Flamingo [online]. Zoological Society of San Diego, CA, [cit. 2011-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Oiseaux: Rhynochetos jubatus [online]. Oiseaux.net, Roubaix-Tourcoing, FR, [cit. 2011-03-10]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Gruiformes: Rhynochetos jubatus [online]. Association ENDEMIA, Faune et Flore de Nouvelle Calédonie, [cit. 2011-03-10]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu