Hyrare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hyrare

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď: kuny (Mustelinae)
Rod: kuna (Eira)
Hamilton Smith, 1842
Binomické jméno
Eira barbara
Linné, 1758

Hyrare, též tayra, eira nebo kuna brazilská (Eira barbara) je jihoamerická lasicovitá šelma podobná našim kunám.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 4-5 kg
  • délka těla: 60-70 cm
  • délka ocasu: 35-45 cm

Hyrare se podobá evropským kunám z rodu Martes, je to štíhlá šelmička s krátkýma nohama, a dlouhým huňatým ocasem. Malé, kulaté uši jsou širší než delší a jsou posazené po stranách hlavy. Končetiny jsou opatřené dlouhými, silnými drápy. Srst je nejčastěji černá nebo tmavě hnědá, hlava bývá světlejší. Častá je bílá náprsenka.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířená v neotropické oblasti, obývá Střední a Jižní Ameriku od Mexika až do Bolívie a severní oblasti Argentiny. Kromě kontinentu se vyskytuje také na ostrově Trinidad.

Není vázána na určitý biotop, obývá tropické opadavé i stálezelené lesy, křoviny, plantáže nebo i travnaté pláně. Vyskytuje se v nížinách i v horách až do výšky 2000-2400 m n. m.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

DirkvdM tayra.jpg

Hyrare je zvíře s denní aktivitou, obvykle žije samotářsky nebo v párech. Byly však pozorovány i malé skupiny čítající 3-4 jedince. Žije na zemi i ve větvích stromů, výborně šplhá i plave. Také skvěle skáče a dokáže skákat i ze stromu na strom. Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalní puklině.

Kuna brazilská je všežravý oportunista, na zemi i ve větvích stromů loví hlodavce koro, aguti, drápkaté opičky, plazy (dokonce i leguány), bezobratlé a tento jídelníček si ve velkém množství zpestřuje ovocem. Má-li příležitost, pojídá také včelí plástve.

O rozmnožování hyrare toho není příliš známo. Březost trvá asi 63-70 dní, v jednom vrhu je 2-3 slepých mláďat, která jsou kojena 2-3 měsíce. V zajetí může hyrare žít až 18 let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Hyrare je přizpůsobivá šelma, která je schopná žít i v blízkosti lidských sídel. Až na určité oblasti, zvláště v Mexiku, proto není ohrožena. Snadno se ochočí a místní lidé ji v minulosti chovali, aby lovila škodlivé hlodavce.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Eira barbara barbara (severní Argentina, Paraguay, Bolívie, střední část Brazílie)
  • Eira barbara biologiae (Kostarika, Panama)
  • Eira barbara inserta (Guatemala, Kostarika)
  • Eira barbara madeirensis (západní Ekvádor, severní část Brazílie)
  • Eira barbara peruana (Andy)
  • Eira barbara poliocephala (Guyana, Venezuela, Brazílie)
  • Eira barbara senex (Střední Mexiko až severní část Hondurasu) - je klasifikován jako zranitelný
  • Eira barbara senilis (severní Ekvádor)
  • Eira barbara sinuensis (Kolumbie a Venezuela)

Kam do ZOO[editovat | editovat zdroj]

V Česku chová hyrare jen zoologická zahrada v Praze.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]