Hyrare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hyrare

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď: kuny (Mustelinae)
Rod: kuna (Eira)
Hamilton Smith, 1842
Binomické jméno
Eira barbara
Linné, 1758
Tayra area.png

Hyrare, též tayra, eira nebo kuna brazilská (Eira barbara) je jihoamerická lasicovitá šelma podobná našim kunám. Nejznámější jména tohoto zvířete tayra či eira pocházejí z jazyka guaraní.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 4-5 kg
  • délka těla: 60-70 cm
  • délka ocasu: 35-45 cm

Hyrare se podobá evropským kunám z rodu Martes, je to štíhlá šelmička s krátkýma nohama, a dlouhým huňatým ocasem. Malé, kulaté uši jsou širší než delší a jsou posazené po stranách hlavy. Končetiny jsou opatřené dlouhými, silnými drápy. Srst je nejčastěji černá nebo tmavě hnědá, hlava bývá světlejší. Častá je bílá náprsenka.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířená v neotropické oblasti, obývá Střední a Jižní Ameriku od Mexika až do Bolívie a severní oblasti Argentiny. Kromě kontinentu se vyskytuje také na ostrově Trinidad.

Není vázána na určitý biotop, obývá tropické opadavé i stálezelené lesy, křoviny, plantáže nebo i travnaté pláně. Vyskytuje se v nížinách i v horách až do výšky 2000-2400 m n. m.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

DirkvdM tayra.jpg

Hyrare je zvíře s denní aktivitou, obvykle žije samotářsky nebo v párech. Byly však pozorovány i malé skupiny čítající 3-4 jedince. Žije na zemi i ve větvích stromů, výborně šplhá i plave. Také skvěle skáče a dokáže skákat i ze stromu na strom. Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalní puklině.

Kuna brazilská je všežravý oportunista, na zemi i ve větvích stromů loví hlodavce koro, aguti, drápkaté opičky, plazy (dokonce i leguány), bezobratlé a tento jídelníček si ve velkém množství zpestřuje ovocem. Má-li příležitost, pojídá také včelí plástve.

O rozmnožování hyrare toho není příliš známo. Březost trvá asi 63-70 dní, v jednom vrhu je 2-3 slepých mláďat, která jsou kojena 2-3 měsíce. V zajetí může hyrare žít až 18 let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Hyrare je přizpůsobivá šelma, která je schopná žít i v blízkosti lidských sídel. Až na určité oblasti, zvláště v Mexiku, proto není ohrožena. Snadno se ochočí a místní lidé ji v minulosti chovali, aby lovila škodlivé hlodavce.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Eira barbara barbara (severní Argentina, Paraguay, Bolívie, střední část Brazílie)
  • Eira barbara biologiae (Kostarika, Panama)
  • Eira barbara inserta (Guatemala, Kostarika)
  • Eira barbara madeirensis (západní Ekvádor, severní část Brazílie)
  • Eira barbara peruana (Andy)
  • Eira barbara poliocephala (Guyana, Venezuela, Brazílie)
  • Eira barbara senex (Střední Mexiko až severní část Hondurasu) - je klasifikován jako zranitelný
  • Eira barbara senilis (severní Ekvádor)
  • Eira barbara sinuensis (Kolumbie a Venezuela)

Kam do ZOO[editovat | editovat zdroj]

V Česku chová hyrare jen zoologická zahrada v Praze.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]