Tchoř tmavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tchoř tmavý

Ilder.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Rod: Mustela
Druh: tchoř tmavý (M. putorius)
Binomické jméno
Mustela putorius
Linnaeus, 1758
Mustela putorius distribution.svg

Tchoř tmavý (Mustela putorius, Putorius putorius), také zvaný kuna tchoř[2] je šelma z čeledi lasicovitých. Domestikovaný tchoř tmavý se nazývá fretka domácí.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Je velikostí řazen mezi kunu a lasici, tedy menší šelma, dlouhá od 33 do 44 cm s ocasem 10 – 18 cm. Váží zhruba 1 kg. Díky bílé barvě na stranách hlavy oproti ostatní hnědé srsti je snadno odlišitelný od podobných tvorů.[3]

Myslivci jej kdysi nazývali tchoř žabař na rozdíl od světlého tchoře - mlynáře.[4]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Není tvorem lesním, žije u vod, v polích, na okraji lesů i poblíž lidských stavení. Loví hlavně v noci a rád i plave, za kořistí se umí potápět. Ukrývá se v hromadách kamení či větví, žije i v kůlnách, stodolách, případně si vyhrabe noru.

V případě nebezpečí uplatňuje svou zbraň, vyměšuje pronikavě páchnoucí sekret svých podocasních žláz.

Strava[editovat | editovat zdroj]

Šelma loví ptáky, drobné savce, žáby, ryby, dovede vyloupit kurník, králíkárnu, odvažuje se zabíjet slepice a další domácí drůbež.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází od března do května. V době námluv jsou hlasově silně aktivní, jejich hlasité skolení a křičení se rozléhá okolím. Při samotném páření drží sameček samičku za šíji, přičemž samička přitom zůstane nehybná.[5]

Samice tchoře bývá březí 41 až 42 dní a pak vrhá jednou ročně tři až sedm mláďat (výjimečně až 12) vážících méně než 10 g. Mláďata jsou po vrhu samicí pečlivě olízána. Mají bílou hedvábnou srst, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Rodí se slepá, oči otevírají asi po jednom měsíci. Jeden měsíc trvá též doba kojení.[5] Samostatně žrát umí i dříve.[3] V tuto dobu jsou mláďata pohybově velmi aktivní, samice je jen těžko usměrňuje a opakovaně je stiskem za šíji vrací do hnízda. Sameček se na výchově dále nepodílí.[5] Po třech měsících jsou zcela samostatná a dosahují hmotnosti dospělého jedince. Rodina se v tuto dobu rozpadá.[5]

Nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Tchoř se v přírodě stává obětí větších predátorů jako lišky, vlka, kočky divoké, kočky domácí [6], dravců a sov. Je ohrožen i člověkem. Kvůli kožešině každoročně hyne velký počet tchořů. Ještě více pak následkem ztráty přirozeného prostředí.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tchoř žije v Evropě a západní části Asie, v Alpách až do výšky 2000 m. n.m. Není hojný. Je chován např. v ZOO Ohrada.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN - Tchoř tmavý
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1770/
  3. a b c HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř tmavý, s. 272.  
  4. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275.  
  5. a b c d e Iltis im Natur Lexikon [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  6. Heptner, V.G; Sludskii, A.A: Mammals of the Soviet Union, Volume II, Part 2, Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institution Libraries and The National Science Foundation. Washington D.C. 1992. Kapitola Wildcat, str. 498.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu