Tchoř tmavý
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Mustela putorius Linnaeus, 1758 |
||||||||||||||
 |
Tchoř tmavý (Mustela putorius, Putorius putorius), také zvaný kuna tchoř[2] je šelma z čeledi lasicovitých. Domestikovaný tchoř tmavý se nazývá fretka domácí.
Obsah |
Stavba těla [editovat]
Je velikostí řazen mezi kunu a lasici, tedy menší šelma, dlouhá od 33 do 44 cm s ocasem 10 - 18 cm. Váží zhruba 1 kg. Díky bílé barvě na stranách hlavy oproti ostatní hnědé srsti je snadno odlišitelný od podobných tvorů.[3]
Myslivci jej kdysi nazývali tchoř žabař na rozdíl od světlého tchoře - mlynáře.[4]
Chování [editovat]
Není tvorem lesním, žije u vod, v polích, na okraji lesů i poblíž lidských stavení. Loví hlavně v noci a rád i plave, za kořistí se umí potápět. Ukrývá se v hromadách kamení či větví, žije i v kůlnách, stodolách, případně si vyhrabe noru.
V případě nebezpečí uplatňuje svou zbraň, vyměšuje pronikavě páchnoucí sekret svých podocasních žláz.
Strava [editovat]
Šelma loví ptáky, drobné savce, žáby, ryby, dovede vyloupit kurník, králíkárnu, odvažuje se zabíjet slepice a další domácí drůbež.[3]
Rozmnožování [editovat]
K páření dochází od března do května. V době námluv jsou hlasově silně aktivní, jejich hlasité skolení a křičení se rozléhá okolím. Při samotném páření drží sameček samičku za šíji, přičemž samička přitom zůstane nehybná.[5]
Samice tchoře bývá březí 41 až 42 dní a pak vrhá jednou ročně tři až sedm mláďat (výjimečně až 12) vážících méně než 10 g. Mláďata jsou po vrhu samicí pečlivě olízána. Mají bílou hedvábnou srst, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Rodí se slepá, oči otevírají asi po jednom měsíci. Jeden měsíc trvá též doba kojení.[5] Samostatně žrát umí i dříve.[3] V tuto dobu jsou mláďata pohybově velmi aktivní, samice je jen těžko usměrňuje a opakovaně je stiskem za šíji vrací do hnízda. Sameček se na výchově dále nepodílí.[5] Po třech měsících jsou zcela samostatná a dosahují hmotnosti dospělého jedince. Rodina se v tuto dobu rozpadá.[5]
Nepřátelé [editovat]
Tchoř se v přírodě stává obětí větších predátorů jako lišky, vlka, kočky divoké, kočky domácí [6], dravců a sov. Je ohrožen i člověkem. Kvůli kožešině každoročně hyne velký počet tchořů. Ještě více pak následkem ztráty přirozeného prostředí.[5]
Výskyt [editovat]
Tchoř žije v Evropě a západní části Asie, v Alpách až do výšky 2000 m. n.m. Není hojný. Je chován např. v ZOO Ohrada.
Reference [editovat]
- ↑ Červený seznam IUCN - Tchoř tmavý
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1770/
- ↑ a b c HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř tmavý, s. 272.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275.
- ↑ a b c d e Iltis im Natur Lexikon [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Heptner, V.G; Sludskii, A.A: Mammals of the Soviet Union, Volume II, Part 2, Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institution Libraries and The National Science Foundation. Washington D.C. 1992. Kapitola Wildcat, str. 498.
