Kolomyja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kolomyja
Коломия
Kolomyja – znak
znak
Kolomyja – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 300 m n. m.
stát: Ukrajina Ukrajina
Oblast: Flag of Ivano-Frankivsk Oblast.png Ivanofrankivská
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 41 km²
počet obyvatel: 61 448 (2004)
etnické složení: Ukrajinci (přes 95 %), Rusové, Poláci
náboženské složení: převážně Ukrajinská řeckokatolická církev
správa
starosta: Jurij Ovčarenko
oficiální web: http://www.ko.if.ua
telefonní předvolba: +380 3433
PSČ: 77212

Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2004 zde žilo přes 61 000 obyvatel.

Dějiny a kultura[editovat | editovat zdroj]

Kolomyjská radnice

Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie. Mezi lety 17721918 město patřilo s celou Haličí k Rakouskému císařství. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železnici (LvovČernovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Po polském intermezzu (19181939) obsadila město Rudá armáda a v srpnu 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci.

V Kolomyji se nachází možná jediné a určitě nejznámější muzeum kraslic, které se stalo i jedním z tzv. divů Ukrajiny. Kolomyja je také známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tancekolomyjky. V současnosti se také obrací pozornost na kulturu a osud kolomyjských Židů.

Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.

Doprava a hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]