Kolomyja
| Kolomyja Коломия |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 48° 31′ 50″ s. š., 25° 2′ 25″ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 300 m n. m. | ||
| stát: |  Ukrajina |
||
| Oblast: |  Ivanofrankivská |
||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 41 km² | ||
| počet obyvatel: | 61 448 (2004) | ||
| etnické složení: | Ukrajinci (přes 95 %), Rusové, Poláci | ||
| náboženské složení: | převážně Ukrajinská řeckokatolická církev | ||
| správa | |||
| starosta: | Jurij Ovčarenko | ||
| oficiální web: | www.ko.if.ua | ||
| telefonní předvolba: | +380 3433 | ||
| PSČ: | 77212 | ||
Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2004 zde žilo přes 61 000 obyvatel.
Dějiny a kultura[editovat]
Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie. Mezi lety 1772–1918 město patřilo s celou Haličí k Rakouskému císařství. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železnici (Lvov – Černovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Po polském intermezzu (1918–1939) obsadila město Rudá armáda a v srpnu 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci.
V Kolomyji se nachází možná jediné a určitě nejznámější muzeum kraslic, které se stalo i jedním z tzv. divů Ukrajiny. Kolomyja je také známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tance – kolomyjky. V současnosti se také obrací pozornost na kulturu a osud kolomyjských Židů.
Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.
Doprava a hospodářství[editovat]
Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.
