Veľké Kapušany
| Veľké Kapušany | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°33′1″ s. š., 22°5′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 113 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Michalovce |
| Tradiční region | Zemplín |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,615 km² |
| Počet obyvatel | 9 235 (2014[1]) |
| Hustota zalidnění | 311,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Peter Petrikán |
| Vznik | 1211 |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Veľké Kapušany Tr. SNP 48/A 079 01 Veľké Kapušany |
| Telefonní předvolba | 056 |
| PSČ | 079 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | MI |
| NUTS | 543853 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veľké Kapušany (maďarsky Nagykapos) jsou město v Košickém kraji na východním Slovensku,.
Poloha a příroda[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází ve Východoslovenské nížině, 5 km od ukrajinských hranic a zhruba 30 km od okresního města Michalovců. Jižně od města protéká řeka Latorica. Do území města zasahuje Chráněná krajinná oblast Latorica.[2] Na území města je chráněné ptačí území Medzibodrožie.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě je z roku 1211. Jméno pochází z maďarského kapu (brána). Konaly se zde sněmy delegátů Užské župy; pro ten účel zde Drugethové nechali postavit budovu zvanou pretórium.[4] Do roku 1918 bylo město součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 2 555 obyvatel. V letech 1938 až 1944 město bylo (kvůli první vídeňské arbitráži) součástí Maďarska.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Reformovaný kostel, barokně-klasicistní stavba z roku 1787
- Kostel sv. Šimona a Judy, jednolodní klasicistní stavba z roku 1807
- Městské muzeum
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1909 do města vede železnice, postavená sem z Užhorodu (dnes Ukrajina). Teprve po první světové válce byla vybudována železniční trať Bánovce nad Ondavou – Veľké Kapušany. Provoz na ní byl zahájen 20. října 1921.[6] Provoz na úseku z Užhorodu skončil po jeho přerušení hranicí se Sovětským svazem (1945). Na trati z Bánovců byla osobní doprava zastavena v roce 2012 pro malou vytíženost spojů, v roce 2018 však byla obnovena. Kromě této trati městem prochází také širokorozchodná trať z Ukrajiny do Hanisky pri Košiciach, dostavěná v roce 1966, jež má pohraniční stanici v nedalekých Maťovských Vojkovcích.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 57 % Maďarů, 36 % Slováků a 4,3 % Romů. K římskokatolické církvi se hlásilo 49,5 % obyvatel a k řeckokatolické 12,3 %. Bez vyznání bylo 4,6 % obyvatel.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Sándor Albert (* 1943), slovenský politik maďarské národnosti
- Julianna Henrietta Berkovits (1888–1961), matka maďarského válečného fotografa Roberta Capy
- Ladislav Blum (1911–1994), český operní zpěvák a synagogální zpěvák, působící v Jeruzalémské synagoze v Praze
- János Erdélyi (1814–1868), maďarský básník, spisovatel, filozof a etnograf
- Géza Herczegh (1928–2010), maďarský soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu, tchán maďarského prezidenta Jánose Ádera
- Jozef Kiss, (1944–2013), novinář, historik a politolog maďarské národnosti
- István Léko (* 1963), český novinář, šéfredaktor Lidových novin
Družební města[editovat | editovat zdroj]
Vásárosnamény, Maďarsko
Svaljava, Ukrajina- Poljana (okres Mukačevo), Ukrajina
Sebiș Rumunsko
Radymno, Polsko
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
- Nyíregyháza, Maďarsko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2014
- ↑ O meste. www.vkapusany.sk [online]. [cit. 2022-05-20]. Dostupné online.
- ↑ 26/2008 Z. z. Vyhláška, ktorou sa vyhlasuje Chránené vtáčie územie Medzibodrožie | Aktuálne znenie. www.zakonypreludi.sk [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ História. www.vkapusany.sk [online]. [cit. 2022-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 18.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. 1. vyd. Praha: Nadas, 1991. 284 s. ISBN 80-7030-061-2. S. 271.
- ↑ Po stopách našich železnic. [s.l.]: [s.n.] S. 213–216.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veľké Kapušany na Wikimedia Commons
