Kamilla Neumannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamilla Neumannová
podobenka z cestovního pasu (1923)[1]
podobenka z cestovního pasu (1923)[1]
Narození 24. března 1874
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. března 1956 (ve věku 82 let)
Tuchoměřice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzenstvo
manžel Stanislav Kostka Neumann
syn Stanislav Neumann (herec)
dcera Kamila Značkovská-Neumannová

Kamilla Neumannová (24. března 1874 Praha26. března 1956 Tuchoměřice), též Kamila, roz. Krémová, byla česká nakladatelka, první choť S. K. Neumanna, matka herce Stanislava Neumanna a překladatelky Kamily Značkovské-Neumannové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kamilla Neumannová s dětmi: dcerou Lalou a synem Stanislavem v roce 1905

Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy, jehož rodina pocházela podle ústní tradice z italské Cremony. Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry Karla Stanislava Sokola, mimo jiné v letech 1890 - 1896 vydavatele Vzdělávací bibliotéky). V roce 1893 se sblížila se S. K. Neumannem, který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci Omladiny. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení 1895 se účastnila její aktivity. V roce 1896 účinkovala v představení německého básníka Rudolfa Lothara Rytíř, smrt a ďábel, které provedl dne 6. března 1896 spolek Intimní volné jeviště (režie: Arnošt Procházka, úvodní slovo Jiří Karásek ze Lvovic) V roce 1899 uzavřela sňatek se S. K. Neumannem a přistěhovala se na Žižkov do jeho olšanské vily čp. 45, centra anarchistické bohémy, kde se mimo jiné organizačně podílela na Neumannově vydavatelské činnosti: časopis Nový kult, edice Knihovna Nového kultu. V listopadu 1904 opustil S. K. Neumann rodinu a s novou družkou, Boženou Hodačovou, odešel do Vídně.

Vydavatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Aby finančně zajistila rodinu, rozhodla se vydávat za pomoci přátel, zejména redaktora anarchistického, později sociálnědemokratického tisku Antonína Boučka a básníka Fráni Šrámka, překladovou knižnici na předplatitelském principu. A. Bouček navrhl název Knihy dobrých autorů (KDA), ten byl později považován za název celého vydavatelství. První svazek vyšel v lednu 1905. Do roku 1914 byl zachován původní rozvrh: měsíčně vycházel 1 svazek o šesti arších za 1 Korunu pro předplatitele a za 1,50 K ve volném prodeji. Prvním svazkem knižnice Knihy dobrých autorů byl román Paula Adama Listy z Malajska v překladu S. K. Neumanna. Redaktorem Knih dobrých autorů se záhy stal Arnošt Procházka. Na vydávání se podílel editorsky i překladatelsky, stanovil náklad svazku 1000 výtisků a pevný den vycházení 25. každého měsíce, inicioval založení dalších knižnic, jednal s autory a s vydavatelkou úzce spolupracoval až do své smrti 1925.

Během prvních deseti let si vydavatelství vybudovalo pevný okruh spolupracovníků převážně z družiny Moderní revue a okruh odběratelů a čtenářů zvláště z řad studentů, učitelů, tvůrčí inteligence a anarchistického dělnictva. V roce 1914 odchází mnoho odběratelů na fronty první světové války, což způsobilo finanční krizi vydavatelství, která trvala až do konce jeho činnosti. Po válce se navíc mladá generace odklání od myšlenkových proudů Moderní revue. V roce 1921 zrušilo vydavatelství 15. ročníkem KDA subskribční systém a následujícího roku bylo vydávávání z finančních důvodů na dva roky přerušeno.

Kamilla Neumannová, asi 1930

Po Procházkově smrti obnovila Neumannová v roce 1925 činnost na základě úvěru, opatřeného advokátem Kamillem Reslerem. Toho roku získala knihkupeckou koncesi, které však pro nedostatek finančních prostředků nevyužila. Kamilla Neumannová se snažila nalézt nový ediční program a tím i nový odběratelský okruh v mladších čtenářských vrstvách, ale nebyla úspěšná. V roce 1926 se podílí na založení Klubu moderních nakladatelů Kmen, to je však považováno za výraz úcty iniciátorů sdružení k programovým předválečným tradicím vydavatelství než za ocenění jeho současného postavení. Finanční situaci nakladatelství nezlepšila ani propagační akce Kmene s pokusem rozprodat sklad vydavatelství u příležitosti 25. výročí založení KDA 1930. V roce 1931 Neumannová vydávání ukončila, formálně firma existovala až do počátku okupace.

Knižnice[editovat | editovat zdroj]

Knihy dobrých autorů[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Knihy dobrých autorů.

V knižnici Knihy dobrých autorů (1905–1931, 190 svazků) byla zastoupena literatura francouzská, anglická a americká, ruská, polská, italská, norská, španělská, finská, holandská, německá, portugalská, ukrajinská a vlámská. Na překladech se podíleli Arnošt Procházka, Bedřich Beneš Buchlovan, Emanuel Blahovec, Alfons Breska, F. L. Dlouhý, Kamil Fiala, Richard Fleischner, Karel Boleslav Jirák, H. Jost, Marie Kalašová, Karel Kamínek, Josef V. Kořán, Hugo Kosterka, Jarmil Krecar, František Linhart, Josef Richard Marek, Miloš Marten, Kamilla Neumannová, Kamila Značkovská-Neumannová, Jaroslav Ráček, Ladislav Ryšavý, Miloš Seifert, Ivan Schulz, Antonín Starý, Jan Stenhart (=Ladislav Pfuster), Rudolf Těsnohlídek, A. Muťovský (=Adolf Truksa), Jiří Živný aj.

Po Procházkově smrti se Neumannová pokusila výběrem překladů vyjít vstříc současnému čtenářskému zájmu (M. A. Bulgakov, René Crevel, François Mauriac, André Maurois, Philippe Soupault), z české tvorby zařadila Rudolfa Medka. Poslední dva svazky patřily v Čechách žijícím německým spisovatelům (Walter Seidl a Otto Pick, editor závěrečného svazku knižnice - antologie Symfonie války).

Významná byla i grafická úprava svazků knižnice, která byla později často napodobována.

Čeští autoři[editovat | editovat zdroj]

Edice původní tvorby Čeští autoři (1905–1919, 25 svazků) byla zahájena roku 1905 souborem díla Karla Hlaváčka, které uspořádal Arnošt Procházka. Vycházela na rozdíl od pravidelně vydávaných svazků KDA "ve volných lhůtách". Jejím kmenovým autorem byl Jiří Karásek ze Lvovic, který do ní začlenil 12 básnických, dramatických a prozaických titulů svých sebraných spisů (některé jako obálková vydání; další tituly vydával souběžně ve spřízněných knižnicích H. Kosterky Symposion a K. H. Hilara Moderní bibliotéka). V edici dále vyšla básnická próza Miroslava Rutteho, dramata Eduarda Lederera, Jaroslava Marii a Jiřího Živného, eseje Miloše Martena, eseje a polemiky Arnošta Procházky a verše Viktora Dyka. Knižnice zanikla 1919, význam ztratila již zařazením původní tvorby do KDA 1914.

Knihy pro bibliofily[editovat | editovat zdroj]

Knižnice Knihy pro bibliofily (1911 - 1928, 6 svazků) Miloš Marten: Cortigiana, 1911, ilustrace: František Kobliha Oscar Wilde, Václav Bolemír Nebeský, Honoré de Balzac a Alexandr Sergejevič Puškin.

Umělecké monografie[editovat | editovat zdroj]

Umělecké monografie (1911 - 1913, 4 svazky); výtvarné publikace v redakci Kamilly Neumannové:

Typografie[editovat | editovat zdroj]

Po bezradné úpravě prvních titulů se KDA od 3. svazku ujal tehdy začínající Vratislav Hugo Brunner, později knihy vydavatelství upravovali s důrazem na celkové typografické řešení Jaroslav Benda, Josef Richard Marek, Miloš Klicman, František Kobliha a František Horký. Dále se na výzdobě podíleli Jan Štursa, Josef Rejsek a Josef Váchal, knihy a překlady Miloše Martena vyzdobila Zdenka Braunerová. Po 1. světové válce se na úpravách podíleli žáci V. H. Brunnera Hana Dostalová, Zdeněk Juna, Svatopluk Klír, Vladimír Kotva, Karel Dyrynk, Miroslav Kett a Pravoslav Kotík. Běžný náklad doplňovaly přednostní výtisky na lepším papíře.

Souborná vydání[editovat | editovat zdroj]

Další produkce[editovat | editovat zdroj]

Překlady Kamilly Neumannové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Aleš Zach: heslo Kamilla Neumannová, in: Lexikon české literatury, díl. 3, sv. 1 (M-O), Praha, Academia 2000, str. 516-518;
  • Aleš Zach: Ediční dílo Kamilly Neumannové, bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976;

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní archiv ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Quidam (František Xaver Šalda): Knihy dobrých autorů a Sbírka krásné literatury, Volné směry 10, 1906, č.1, leden, str. 37-40, knižně in: Kritické projevy 6, Praha, Melantrich 1951, str. 117-118
  • Nn (S. K. Neumann): Překlady, Pozor 7.12.1907 In: Stati a projevy 3 (1969);
  • M. Marten: KDA, MR 1909, sv. 21, s. 296
  • G. W. (Winter): Sto knih dobrých autorů, Právo lidu 11.5.1913
  • K. Dyrynk in Typograf o knihách (1925, s. 238, 320; o grafické úpravě)
  • K. Neumannová: Za V. H. Brunnerem, Panorama 6, 1928 - 1929, č. 3/4, září, str. 73-74
  • VAVŘÍK, Zdeněk. Návštěvou ve slavné vile. Rozpravy Aventina. 1929, roč. 5, čís. 7, s. 75-76. Dostupné online.  
  • K. Neumannová: 25 let KDA, Národní listy 5. a 26. 1., 9. 2. 1930
  • B. (E. Bass): Čtvrtstoletí s knížkami, LidN 26. 1. 1930
  • F. Halas: 25 let KDA, Odeon 1, 1929/30, s. 77 a Poděkování, Panoráma 8, 1930/31, s. 24, oboje in: Imagena (1971)
  • K. Vávra: 25 let KDA, Tvorba 1930, s. 60
  • jšp (Josef Šup): Olšanská vila, Literární noviny 1940, s. 200
  • K. Resler: Kamilla Neumannová, vydavatelka KDA, Marginálie 18, 1944/46, s. 38, 82

k 75. narozeninám

  • J. Seifert: Paní v Olšanské vile, Práce 24. 3. 1949
  • B. P. (Polan), Lidové noviny 24. 3. 1949
  • K. K. (Karel Konrád), Rudé právo 24. 3. 1949
  • K. Resler: nekrolog, Zprávy Spolku čes. bibliofilů v Praze 1956, č. 2-3
  • L. Hlaváček: Začátky moderní české knihy, Výtvarné umění 1970, s. 359
  • Aleš Zach: Ediční dílo Kamilly Neumannové, bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976
  • Jan Wagner (nar. 1922): Kamila Neumannová (1874–1957) Písemná pozůstalost, Památník národního písemnictví, Praha, 1978
  • jkt (J. Klempera): Ze vzpomínek na olšanskou vilu, Výběr z nejzajímavějších knih 1982, č. 3
  • T. Wagnerová: Olšanská čp. 45, Kmen 1988, č. 40
  • M. Krejčí: První dáma světa české knihy, LD 31. 3. 1994
  • A. Zach: Edice družiny Moderní revue, sb. Moderní revue 1894-1925 (1995, s. 231)
  • Aleš Zach: heslo Kamilla Neumannová, in: Lexikon české literatury, díl. 2, sv. 1 (M-O), Praha, Academia 2000, str. 516-518
  • Mili Forstová: Život a dílo paní Kamilly, Press Forum 2003, č. 6, str. 64-67

bibliografie

  • Aleš Zach: Ediční dílo Kamilly Neumannové, bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]