Michail Bulgakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail Afanasjevič Bulgakov
Bulgakov1910s.jpg
Michail Afanasjevič Bulgakov v 10. letech 20. století
Narození 15. května 1891
Kyjev, Ukrajina

Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium

Úmrtí 10. března 1940 (ve věku 48 let)
Moskva

Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz

Významná díla Bílá garda

Divadelní román
Mistr a Markétka

Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Michail Afanasjevič Bulgakov (Михаил Афанасьевич Булгаков, 15. května 189110. března 1940) byl sovětský prozaik a dramatik první poloviny 20. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kyjevě jako nejstarší syn profesora teologie. Jeho sourozenci bojovali v řadách tzv. bílé armády a po občanské válce emigrovali do Paříže. Sám jako polní doktor skončil na Kavkaze, kde začal pracovat jako novinář. I přes jeho oblíbenost u stalinského režimu ve 20. letech Bulgakov nesměl emigrovat ani navštívit své bratry na západě.

V roce 1913 se oženil s Taťánou Lappovou. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a přestěhoval se do Moskvy. O tři roky později se rozvedl a oženil se s Ljubou Bělozerskou. V roce 1932 se oženil potřetí. Poslední desetiletí svého života pracoval na románu Mistr a Markétka, psal divadelní hry, kritiky, povídky a několik překladů a divadelních přepisů. Většina jeho prací však skončila v šuplíku na několik dalších desetiletí. V roce 1938 napsal dopis Stalinovi, kde požaduje povolení k emigraci, ale nikdy nedostal odpověď.

Zemřel roku 1940 na vrozené onemocnění ledvin a byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Během svého života byl znám především jako autor románu Bílá garda (Белая гвардия) a souboru povídek Zápisky mladého lékaře. Na krátký čas byl Stalinovým oblíbeným dramatikem. Stalin měl v oblibě hru Dny Turbinových, napsanou podle Bílé gardy. To Bulgakovovi nejspíše zachránilo život v roce 1937, kdy všichni spisovatelé, kteří nepodporovali stalinskou diktaturu, např. Osip Mandelštam, byli uvězněni nebo zabiti. Bulgakov nikdy nepodporoval režim a v některých svých dílech, např. v Psím srdci nebo Letu, se mu vysmíval. V roce 1929 byly všechny jeho práce včetně Bílé gardy zakázány; Bulgakov nemohl publikovat a Stalin odmítl jeho žádost o emigraci.

Právě v této době vznikl satirický román Mistr a Markétka (Мастер и Маргарита), publikovaný až třicet let po autorově smrti, v roce 1967.

Kniha byla původně dostupná pouze v rámci undergroundu jako samizdat, po mnoha letech pak vyšla cenzurovaná verze jako seriál v časopise Moskva. Mistr a Markétka je považován za nejlepší ruský román 20. století a nejlepší sovětský román.[zdroj?] V románu se objevilo několik frází, které se staly běžnou součástí jazyka v postsovětském Rusku, například „Rukopisy nehoří“ („Рукописи не горят“). Spálený rukopis je významnou součástí příběhu Mistra a Markétky, a Bulgakov skutečně musel tento román napsat znovu zpaměti, poté kdy sám spálil jediný rukopis.

Mnoho spisovatelů a hudebníků uvedlo Mistra a Markétku jako inspiraci pro svá díla. Např. Satanské verše Salmana Rushdieho jsou viditelně ovlivněny tímto dílem. Rolling Stones uvedli, že román měl klíčový význam pro jejich píseň Sympathy for the Devil. Kapelu Pearl Jam ovlivnila konfrontace Ješuy Ha-Nocri (Ježíše) s Pilátem Pontským při psaní textu písně Pilate (1998). Píseň Love and Destroy skupiny Franz Ferdinand je napsaná podle scény, kde Markétka letí přes Moskvu během Valpuržiny noci.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]