Jaroslav Maria
| Jaroslav Maria | |
|---|---|
 JUDr.Jaroslav Maria, asi 1930 fotografie: ateliér Šechtl a Voseček |
|
| Rodné jméno | Jaroslav Mayer |
| Narození | 24. únor 1870 Rakovník  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. listopadu 1942 (ve věku 72 let) Auschwitz-Birkenau, Generální gouvernement |
| Povolání | právník, spisovatel, dramatik |
| Literární hnutí | naturalismus |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
JUDr. Jaroslav Maria (vlastním jménem Jaroslav Mayer) – (24. února 1870, Rakovník - 3. listopadu 1942, Auschwitz-Birkenau, Generální gouvernement ) byl český právník-advokát, spisovatel, dramatik a esejista; židovského původu.
Obsah |
Životopis [editovat]
Mládí a studia [editovat]
Jaroslav Maria se narodil (dům čp.188) v rodině rakovnického advokáta Karla Mayera, pocházejícího ze Švýcarska- jeho německé části. Jaroslav studoval postupně na gymnáziu v Benešově, v Hradci Králové a v Praze, maturoval v Praze roku 1888 a zde dál studoval práva, doktorát (JUDr.) složil v roce 1893.
Praxe [editovat]
První zkušenosti získal jako advokátní koncipient v Rakovníku u otce v kanceláři, v Hradci Králové a od 1898 byl soudním adjunktem v Litoměřicích; samostatnou praxi si později otevřel v Křivoklátě, následně (1903-1908) v Berouně a v roce 1909 v Táboře,[1] kde žil až do roku 1942. JUDr.Maria psal odborné články do časopisu „Právník“ (1895, 1897) a „Čas“ (1897).
Druhá světová válka [editovat]
V červnu 1942 – ve dnech heydrichiády - byl JUDr. Jaroslav Maria jako příslušník inteligence, nejpočetnější skupiny pronásledovaných, v Táboře zatčen německou tajnou policií gestapo a uvězněn. Po dnech v kobce suterénu služebny Gestapa byl 6. července 1942 (3 dny po zrušení osmatřicetidenního stanného práva a zastavení poprav u zdi kasáren v Táboře) jako jeden z jedenácti osob nacisty již připravených k dalším popravám převezen ze služebny Gestapa (dvoupatrový dům čp. 1631 nad hrází Jordánu – dnes ul. Politických vězňů) do táborské věznice [2], potom (8. 7. ráno) do Prahy na Pankrác, pak do Terezína a odtud v září do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz-Birkenau), kde 3. listopadu 1942 ve věku 72 let zemřel na skvrnitý tyfus.
Spisovatel a dramatik [editovat]
Jaroslav Maria je autorem více než čtyřiceti románů, novel, sbírek povídek a esejů, divadelních her a dalších literárních prací; vyšel z okruhu časopisu Moderní revue; literárně debutoval v roce 1898 divadelní trilogií V předvečer věku; po roce 1918 se věnoval hlavně románu, především z prostředí justice (Spravedlnost, Panstvo v taláru, Váhy a meč, Peklo). Jeho dílo-román Werther (z roku 1907) byl zfilmován (1926), divadelní hry Johanna Radimská, Torquato Tasso a Má jest pomsta uvedlo Národní divadlo v Praze. Je autorem libreta k opeře Otakara Jeremiáše Bratři Karamazovi. O jeho tvorbu se zajímal také Karel Čapek.[3]
Základní námět rozsáhlého díla byl značně ovlivněn naturalismem a dekadencí z přelomu 19. a 20. století; podstatu života viděl v zápas a zničení protivníka, ve střetu postav opačného charakteru nebo pohlaví. Zajímal se o rozvrat a úpadek způsobovaný diktátem sexu nebo rodovou degenerací, nedostatečností kulturních institucí. V poválečném období přešel od dramatu k romanopisectví. Kladl důraz na boj s mocnými tohoto (republikánského) světa, demaskování poměrů ve společnosti a zobrazování (bez falešných ohledů) různých profesních vrstev. Pronášel i příkrá obvinění proti celé soudní praxi a neúmorně pranýřoval příslušníky justice; pro svoji provokativní volbu témat a také vyrovnávání osobních účtů a pro sebevědomé obhajování vlastních názorů se ocitl v mnoha veřejných konfliktech a připravená sazba jeho autobiografie „Já“ byla po autorově uvěznění rozmetána.
Dílo [editovat]
- V podvečer věku /cyklus tří dramat:
- I. Prokurátor Rein,
- II. Děti pana prokurátora
- III. Soumrak - (1898)
- Dobráci (1899)
- Dramatická sonata
- Johanna Radimská (1904)
- Irlacherové (1907)
- V exilu (1907)
- Tristan (1908)
- Werther (1907)
- Má jest pomsta (1908)
- Dolfa (1919)
- Trilogie:
- Parisina (1917) - tragédie o třech dějstvích
- Michelangelo Buonarotti (1912)
- Torguato Tasso (1918) - tragédie o 4 dějstvích
- Lucretia Borgia (1920)
- Hellenská kněžna (1911)
- Lichoběžník (1922)
- My a vy (scénický pamflet – 1920)
- justiční trilogie Spravedlnost (1917)
- Panstvo v taláru (1924)
- Váhy a meč (1928)
- doplněné románem z věznice Peklo (1931)
- Kyvadla věčnosti (1920)
- Dekameron melancholický : Italské novely (1927)
- Olginka (1927)
- Ďábelská nokturna - 2. sv. (1928)
- Itálie a my - cestopis (1925) [4]
- Vojáci a diplomati (1930)
- Parnas (1930)
- Bankéři a proletáři (1934)
- Sodoma (1935)
- Advokáti (1937)
- Tajnosnubní
- Sladký upír
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Maria, Jaroslav, s. 145.
- ↑ Marián Konečný:Táboská cesta smrti,str.65-66, vydal Český svaz protifašisických bojovníků, Tábor 1984, povol.ONV Tábor,čj.1002/84
- ↑ Spisovatel Karel ČAPEK navštívil v Táboře JUDr. Jaroslava Mariu 20. června 1938, druhý den Čapek odjel za básníkem Antonínem Sovou do Pacova.
- ↑ KOBLIHA, František. Mariova "Italie". Rozpravy Aventina. duben 1926, čís. 8, s. 102. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- heslo Mayer Jaroslav, český spisovatel. In kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha : Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XVI., s. 1030.
- Jůna Jindřich: Monografie Hořovicka a Berounska. Praha: Česká grafická unie, 1930. 431 s. *Lexikon české literatury 3/1. M-Ř. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3
- Státník Dalibor: Jaroslav Maria a Zdenka Braunerová; Středočs.vlastivědný sborník, nakl. Středočs. muzeum Roztoky u Prahy 2001, str. 36-66.
