Wilhelm Hauff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wilhelm Hauff

Wilhelm Hauff (29. listopadu 1802, Stuttgart - 18. listopadu 1827, tamtéž) byl německý romantický spisovatel, jehož tři almanachy autorských pohádek z let 1825-1827 patří k trvalým hodnotám světové literatury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Wilhelm Hauff se narodil roku 1802 ve Stuttgartu. Po smrti svého otce roku 1809 žil se svou matkou a třemi sourozenci u svého dědečka v Tübingenu, kde se samovzdělával v jeho knihovně. Od roku 1817 studoval na klášterní škole v Blaubeurenu a od roku 1820 teologii a filozofii na tübingenské univerzitě, kde byl členem studentského nacionalistického spolku Tübinger Burschenschaft Germania. Roku 1824 se stal ve Stuttgartu domácím učitelem v rodině württembergského ministra války Ernsta Eugena Freiherra von Hügela. V té době začal psát fantastické povídky a pohádky, jejichž náměty nacházel ve starých bájích, pověstech a v orientálních Pohádkách tisíce a jedné noci, které pak vydal ve třech svazcích Pohádkového almanachu pro syny a dcery vzdělaných stavů. V každém almanachu jsou pohádky pospojovány pomocí tzv. rámcového příběhu v jeden celek a almanachy jsou také podle tohoto příběhu pojmenovány - Karavana (1825), Šejk z Alexandrie a jeho otroci (1826) a Hospoda ve Spessartu (1827).

Po návratu z velké studijní cesty po Francii, Flandrech a Německu roku 1826 začal Hauff pracovat jako vedoucí redaktor beletristických částí novin Morgenblatt für gebildete Stände. Roku 1827 se oženil se svou sestřenicí Luise a těsně před smrtí se dočkal narození dcery Wilhelmine.

Wilhelm Hauff zemřel roku 1827 ve Stuttgartu v pětadvaceti letech na tyfus.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hrob Wilhelma Hauffa ve Stuttgartu
Klasická ilustrace k pohádce Příběh o strašidelné lodi.
  • Vojenské a lidové písně (1824, Kriegs- und Volkslieder), antologie, kterou Hauff editoval a do níž zahrnul i svá vlastní lyrická díla, z nichž mnohá znárodněla.
  • Pohádkový almanach pro syny a dcery vzdělaných stavů na rok 1826 (1825, Märchenalmanach auf das Jahr 1826 für Söhne und Töchter gebildeter Stände), první ze tří Hauffových pohádkových almanachů, pojmenovaný podle svého rámcového příběhu Karavana (Die Karawane), neboť příběhy si v něm vyprávějí členové karavany kupců vracejících se z Mekky. Almanach obsahuje tyto pohádky:
    • Příběh o kalifu čápovi (Die Geschichte vom Kalif Storch)
    • Příběh o strašidelné lodi (Die Geschichte von dem Gespensterschiff),
    • Příběh o uťaté ruce (Die Geschichte von der abgehauenen Hand),
    • Osvobození Fátimy (Die Errettung Fatmes),
    • Příběh o malém Mukovi (Die Geschichte von dem kleinen Muck),
    • Pohádka o nepravém princi (Das Märchen vom falschen Prinzen), někdy též jako Labakan.
  • Muž na Měsíci aneb Přitažlivost srdcí je hlas osudu (1825, Der Mann im Monde oder Der Zug des Herzens ist des Schicksals Stimme ), parodie vydána pod jménem Heinricha Claurena (1771-1854), což byl autor triviální literatury, na něhož Hauff rovněž zaútočil sarkastickým pamfletem Controvers-Predigt über H. Clauren und den Mann im Monde (1826).
  • Paměti Satanovy (1825-1826, Mitteilungen aus den Memoiren des Satan), anonymně vydaná satira, dva svazky,
  • Pohádkový almanach pro syny a dcery vzdělaných stavů na rok 1827 (1826, Märchenalmanach auf das Jahr 1827 für Söhne und Töchter gebildeter Stände), druhý ze tří Hauffových pohádkových almanachů, pojmenovaný podle svého rámcového příběhu Šejk z Alexandrie a jeho otroci (Der Scheich von Alessandria und seine Sklaven). V tomto almanachu si šejk nechává vyprávět příběhy od svých otroků, které chce propustit na svobodu, neboť se domnívá, že je mezi nimi jeho kdysi zajatý a unesený syn. Kromě Hauffových pohádek byly v almanachu otištěny i čtyři příběhy od jiných autorů, například od Wilhelma Grimma. Almanach obsahuje tyto Hauffovy pohádky:
    • Trpaslík Nos (Der Zwerg Nase),
    • Abner, žid, který nic nevěděl (Abner, der Jude, der nichts gesehen hat),
    • Člověk-opice (Der Affe als Mensch), někdy též jako Mladý Angličan (Der junge Engländer),
    • Osudy Almansorovy (Die Geschichte Almansors).
  • Lichtenstein, romantická pověst z württemberských dějin (1826, Lichtenstein, eine romantische Sage aus der württembergischen Geschichte), rytířský román svědčící o vlivu Waltera Scotta (jde o jeden z prvních německých historických románů),
  • Pohádkový almanach pro syny a dcery vzdělaných stavů na rok 1828 (1827, Märchenalmanach auf das Jahr 1828 für Söhne und Töchter gebildeter Stände), poslední ze tří Hauffových pohádkových almanachů, pojmenovaný podle svého rámcového příběhu Hospoda ve Spessartu (Das Wirtshaus im Spessart). Almanach obsahuje tyto pohádky:
    • Pověst o jelení zlatce (Die Sage vom Hirschgulden),
    • Chladné srdce (Das kalte Herz), dvě části,
    • Saidovy osudy (Saids Schicksale),
    • Steenfollská jeskyně (Die Höhle von Steenfoll).
  • Fantazírování v brémském radničním sklípku, podzimní dar pro přátele vína (1827, Phantasien im Bremer Ratskeller, ein Herbstgeschenk für Freunde des Weines), sbírka novel podávající groteskně i kriticky laděný obraz tehdejších poměrů.
  • Novely (1828, Novellen), posmrtně vydaná sbírka dalších Hauffových sbírka novel, obsahující tyto tituly:
    • Othello (1826),
    • Pěvkyně (1826, Die Sängerin),
    • Žebračka na Pont des Arts, (1827, Die Bettlerin vom Pont des Arts),
    • Poslední rytíř z Marienburgu (1827, Der letzten Ritter von Marienburg),
    • Žid Süss (1827, Jud Süß).
  • Obraz císaře (1828, Das Bild des Kaisers), posmrtně vydaná novela.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • 1998 Falešný princ, úprava pro rozhlas podle Hauffovy pohádky Nepravý princ: Jaroslava Kubištová, dramaturgie: Václava Ledvinková, režie: Karel Weinlich, hráli: Boris Rösner, Jiří Langmajer, Veronika Gajerová, Bořivoj Navrátil, Linda Rybová, David Novotný, Jiří Plachý, Antonín Hardt, Hana Brothánková a Barbara Kodetová[1].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wilhelm Hauff: Falešný princ

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]