Jiří Karásek ze Lvovic
| Jiří Karásek ze Lvovic | |
|---|---|
 Jiří Karásek ze Lvovic, asi 1930 |
|
| Rodné jméno | Josef Karásek |
| Narození | 24. leden 1871 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. březen 1951 Praha  Československo |
| Literární hnutí | Dekadence |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons |
|
 původní texty na Wikizdrojích |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
Jiří Josef Antonín Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, (24. ledna 1871 Smíchov, Praha – 5. března 1951 Praha) byl český básník, spisovatel a kritik. Jeho první díla byla napsána pod vlivem naturalismu, později začal tvořit dekadentně a stal se předním představitelem tohoto směru. Jako kritik používal impresionistických postupů.
Uspořádal také pražské poštovní muzeum, byl také sběratel drobné grafiky, působil v časopisu Český bibliofil. Zajímal se o okultismus a byl členem české společnosti hermetiků Universalia.
Přídomek ze Lvovic ke svému připojil na základě svého tvrzení, že je potomkem hvězdáře ze 16. století, Cypriána Lvovického ze Lvovic, což souviselo se zálibou dekadentů ve vzývání aristokracie.
Obsah |
[editovat] Životopis
Po ukončení studia na gymnáziu v Praze pokračoval na bohoslovecké fakultě. Po roce 1890 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu.
V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém uveřejňovali zejména českou a francouzskou dekadentní tvorbu. V následujícím roce se v červnovém čísle časopisu Karásek poprvé v českých dějinách pokusil o veřejnou obhajobu homoerotického cítění, což bylo jeho osobní téma. Za první republiky postupně vydával dva "listy pro sexuální reformu" - Hlas a Nový hlas.[1]
Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou sbírku slovanského umění a grafiky. Na konci svého života ji věnoval Tyršovu domu v Praze. Od roku 1954 je součástí Památníku národního písemnictví.
Byl také spisovatelem, autorem řady básní i próz. Některé z jeho románů jsou nyní řazeny do literatury science fiction[2]. Zemřel téměř zapomenutý v Praze roku 1951 na zápal plic.
Po celý život vášnivě sbíral obrazy z celého světa a jeho sbírka je dodnes největší sbírkou moderních obrazů v celé Evropě. Později byla zestátněna a vystavena v českých muzeích.
[editovat] Dílo
- Zazděná okna (1894)
- Sodoma (1895) – byla cenzurou zakázána a vyšla znovu až o deset let později po interpelaci sociálnědemokratického poslance Josefa Hybeše ve vídeňském parlamentu
- Kniha aristokratická (1896) - nové vydání těch básní ze sbírky Sodoma, které nebyly zabaveny cenzurou
- Sexus necans (1897)
- Gotická duše (1900, přepracované vydání 1905 a 1921)
- Romány tří mágů: Román Manfreda Macmillena (1907), Scarabaeus (1908), Ganymedes (1925)
- Ztracený ráj (1938)
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- ZÁVADA, Vilém. Chvíli u Jiřího Karáska ze Lvovic (rozhovor). Rozpravy Aventina, 1930, roč. 6, čís. 4, s. 37. Dostupné online.
[editovat] Reference
- ↑ LISHAUGEN, Roar: Nejistá sezóna jiné literatury, Dějiny a současnost, č. 12/ 2007 (on-line)
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Karásek ze Lvovic, Jiří, s. 112.
