Ignacy Mościcki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ignacy Mościcki
Ignacy Mościcki
Ignacy Mościcki

Narození 1. prosince 1867
Úmrtí 2. října 1946 (ve věku 78 let)
Podpis Ignacy Mościcki, podpis
Commons Ignacy Mościcki

Ignacy Mościcki (1. prosince 1867 v Mierzanówě u Ciechanówa, Polsko2. října 1946 ve Versoix u Ženevy, Švýcarsko)[1] byl polský vědec, politik a meziválečný prezident.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ignacy Mościcki pocházel z majetné rodiny střední šlechty a studoval chemii na Technické univerzitě ve Vídni a Technické univerzitě v Rize. V roce 1912 se stal členem katedry chemie na univerzitě ve Lvově, kde pracoval až do roku 1922. Do roku 1926 napsal přes 60 vědeckých prací z oboru chemie, které mu přinesly mezinárodní uznání.

Po tzv. Květnovému převratu Józefa Piłsudského v květnu 1926, který zapříčinil odchod tehdejšího prezidenta Stanisłava Wojciechowského, byl Mościcki navržen maršálem Piłsudskim (sám Piłsudski nabídku na post prezidenta odmítl) do funkce prezidenta. Tím byl také 1. června 1926 sejmem zvolen. Do roku 1935 zůstal Mościcki v politickém stínu maršála Piłsudského, bez toho, že by měl výrazný politický vliv.

23. dubna 1935 (19 dnů po Piłsudského smrti) vstoupila v platnost nová polská ústava, která dávala dalekosáhlé pravomoci (např. právo během války nebo výjimečného stavu nominovat svého nástupce). Ačkoliv všichni očekávali, že prezident Mościcki po nabytí platnosti nové ústavy odstoupí a budou se konat volby podle nových pravidel, Mościcki odstoupil nechtěl (jeho volební období končilo teprve v roce 1940).

Po Piłsudského smrti se vytvořila v Polsku dvě mocenská centra – skupina „zámek“ (pojmenovaná podle prezidentského sídla – královského zámku ve Varšavě) a skupina „oficírů“ okolo nového polského maršála Edwarda Rydz-Śmigłyho.

Polská porážka v září 1939 jej donutila k odstoupení. Nejprve uprchl do Rumunska, odkud v prosinci 1939 odcestoval do Švýcarska, kde také v roce 1946 zemřel. Z podnětu Lecha Wałęsy a Józefa Glempa byly ostatky v roce 1993 přeneseny do Polska a pohřbeny v kryptě katedrály sv. Jana ve Varšavě.[2] Ostatky jeho manželky jsou pohřbeny na varšavském Powązkém hřbitově.

Na královském zámku byl v nedávné minulosti znovu postaven mobiliář z jeho pracovny.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Mościcki na německé Wikipedii.

  1. Ignacy Mościcki - prezydent Piłsudskiego. Polskieradio.pl [online]. 2014-06-01. Dostupné online.  
  2. Ignacy Mościcki (1867-1946). Dzieje.pl (Portal historyczny) [online]. 2009-08-25. Podrobná biografie. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mościcki, Ignacy; Wałęsa, Lech; Drozdowski, Marian Marek. Ignacy Mościcki, prezydent RP: Autobiografia. Warszawa: Wydawnictwo Bellona, 1993. 338 S. ISBN 83-11-08265-0.
  • Lichocka, Halina. Ignacy Mościcki (1867-1946). Inżynier i wynalazca. Warszawa, 2006. 313 S. ISBN 83-87992-45-3.
  • Nowinowski, Sławomir M. Prezydent Ignacy Mościcki. Warszawa: BGW, 1994. 137 S. ISBN 83-7066-578-0.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]