František Nušl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Nušl
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
Narození 3. prosince 1867
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. září 1951 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání astronom
Příbuzenstvo
vnuk Jan Sokol

Profesor PhDr. František Nušl (3. prosince 1867, Jindřichův Hradec[1]17. září 1951, Praha) byl český astronom, spoluzakladatel hvězdárnyOndřejově a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze (tehdy nazývané Česká universita Karlo-Ferdinandova) u profesorů StrouhalaSeydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem GebaueremJaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně.

Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu s ním budoval od roku 1898 hvězdárnu v Ondřejově a stal se jejím prvním ředitelem. Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT a od roku 1922 ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. V této funkci se podílel na vybudování Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase.

Vědecké zaměření[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se hlavně měřením Země a času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál - přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Přístroj byl postupně zdokonalován (v letech 1906, 1922 a 1932). Za tento přístroj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním možné určit souřadnice s přesností až 30 m (pro porovnání: současný systém GPS má obvyklou přesnost 3–10 metrů).[2]

Pocty[editovat | editovat zdroj]

Je po něm pojmenován kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce, planetka (3424) Nušl a hvězdárna v Jindřichově Hradci. Česká astronomická společnost uděluje od roku 1999 obnovenou Nušlovu cenu (původně udělována v letech 19381949). V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Nušlova.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Matriční záznam o narození a křtu (1. shora)
  2. HÁNEK, Pavel. Data z dějin zeměměřictví. Praha : Klaudian, 2012. ISBN 978-80-902524-4-8.  
  3. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]