Věznice Mírov
Věznice Mírov je věznice umístěná na bývalém středověkém hradě v obci Mírov (okres Šumperk). Jde o věznici se zvýšenou ostrahou, která má mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené, v němž jsou vězněni nejnebezpečnější vězni České republiky.
Jeho asi nejslavnějším vězněm je Jiří Kajínek, jednak pro nejasnosti ve svém procesu, jednak (a zejména) kvůli tomu, že v roce 2000 z Mírova uprchl a byl dopaden až po několika týdnech. Kajínek byl zřejmě jediným vězněm, kterému se podařilo z věznice uprchnout. Spolu s ním měl utéci i další doživotně odsouzený vrah Martin Vlasák, ten se však zalekl střelby a vrátil se do cely.
Za protektorátu Čechy a Morava zde byli vězněni někteří odbojáři. Za komunistického režimu byla mírovská věznice považována za jedno z nejkrutějších vězení pro politické vězně, se kterými zde bylo zacházeno hůře než s nejtěžšími zločinci. Běžné bylo odpírání kontaktu s rodinou, odepírání léčby a léků a kruté mučení, které bylo příčinou úmrtí řady vězňů.
Obsah |
[editovat] Seznam politických vězňů, kteří zemřeli na Mírově
[editovat] Vězňové nacismu
- Antonín Pachl (zemřel na tuberkulózu)
- Emil Žák (zemřel na tuberkulózu)
[editovat] Vězňové komunismu
- Bohuslav Burian (zápal plic a následky mučení, odepřena nutná lékařská péče)
- János Esterházy
- Jan Plesl (zemřel na následky krutého věznění a odepření nutné lékařské péče)
- Antonín Zgarbík (zemřel na následky astmatického záchvatu, odepřeny léky a lékařská péče)
- Václav Vambera (zemřel na infarkt, následek psychického strádání za vykonstruovaný proces)
[editovat] Seznam doživotně odsouzených v současnosti
- Ondrej Gažik
- Vladimír Herbrych
- Jiří Kajínek
- Stanislav Lacko
- Dušan Kotlář
- Ivan Lázok
- Pavel Peca
- Bohumír Vacík
- Jiří Šouta
- Jan Uhljar
- Martin Vlasák
- Zdeněk Vocásek
- Jaroslav Zezula
[editovat] Věznice Mírov v umění
Ve filmu Tmavomodrý svět byla věznice Mírov místem, kde si odpykávali své tresty letci z RAF po návratu do vlasti. Hlavní hrdina zde vzpomíná na válečná léta.
Na hradě byl v letech 1969–1974 vězněn i Vladimír Škutina, přední publicista období Pražského jara. Škutina svůj pobyt mezi těžkými kriminálníky a psychopatickými bachaři zachytil ve své knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů.
Věznice se objevila i ve filmu Kajínek, mapujícím Kajínkův příběh.
