Vojenský újezd Libavá
| Libavá | |
|---|---|
|
znak |
|
| status: | vojenský újezd |
| NUTS 5 (obec): | CZ0712 503941 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
| obec s rozšířenou působností: | Olomouc |
| pověřená obec: | vojenský újezd Libavá |
| historická země: | Morava + Slezsko |
| katastrální výměra: | 327,2382 km² |
| počet obyvatel: | 1096 (18. února 2011) |
| zeměpisná šířka: | 49°43'13" s.š. |
| zeměpisná délka: | 17°31'18" v.d. |
| nadmořská výška: | m |
| PSČ: | 783 07 |
| zákl. sídelní jednotky: | 8 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa újezdního úřadu: | Úřad vojenského újezdu Město Libavá náměstí č. 2 783 07 Město Libavá |
| přednosta: | plk. Mgr. Josef Dřímal |
| Oficiální web: http://www.vojujezd-libava.cz E-mail: uuvu.libava@iol.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327,2382 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů. Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá. Téměř celý vojenský újezd leží na Moravě, ale velice malou částí moderního k.ú. Rudoltovice (parcely č. 446/1, 447, 448, 449, 450/1, 450/2, 451/1, 451/3, 451/4, 454, 455, 474 a 520 původně náležely ke katastrálnímu území obce Klokočov, a 540 - původně součást katastrálního území obce Čermná ve Slezsku) zasahuje i do Slezska.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Vznik a vysídlení
Vojenské území kolem Města Libavá vzniklo na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení vojenského tábora Město Libavá. Na základě usnesení vlády ČSR ze dne 6.6.1950 byl vojenský tábor ke dni 1.7.1950 prohlášen vojenským újezdem. Území újezdu bylo rozšířeno dalším usnesením vlády ČSR ze dne 5.2.1952 se zpětnou platností k 1. únoru 1952. Po rozšíření tvořila území újezdu celá katastrální území 24 obcí (16 ze správního okresu Moravský Beroun, přičemž okrajová část katastru Nových Oldřůvek zůstala mimo újezd; 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc). K 1.1.2003 byl vojenský újezd Město Libavá přejmenován na vojenský újezd Libavá.
Ve všech zdejších obcích žili do roku 1945 téměř výhradně Němci, kteří byli v letech 1945 - 1946 nuceně vysídleni a obce byly osídleny českými přistěhovalci, neboť podle požadavků Ministerstva národní obrany ČSR měl vojenský tábor vzniknout v centrálních Jeseníkách kolem Pradědu a Vrbna pod Pradědem. Pro odpor veřejnosti i místních správních orgánů vláda ČSR dne 17.5.1946 vytvoření vojenského tábora v oblasti kolem Pradědu zamítla. Ministerstvo národní obrany ČSR proto pro vytvoření vojenského tábora urychleně nalezlo náhradní území kolem Města Libavé, což vláda schvlálila 17.9.1945. Obce, jež byly do té doby již osídleny českými přistěhovalci, byly nuceně vysídleny v průběhu roku 1947.
[editovat] Chátrání
V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.
[editovat] Pobyt sovětských vojsk
Po okupaci sovětskou armádou v roce 1968 byl vojenský prostor Libavá společně s vojenskými prostory Milovice a Ralsko postoupen sovětské Střední skupině vojsk. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.
[editovat] Obyvatelstvo
Vojenský prostor Libavá je ze všech vojenských újezdů nejobydlenější. Nerespektování práv obyvatel vojenských újezdů (právo na místní samosprávu a právo vlastnit majetek) se před rokem 2007 několik let systematicky věnovala senátorka Jitka Seitlová, zejména v souvislosti s vojenským újezdem Libavá, kde začátkem roku 2007 žilo nejvíce, tedy 1174 obyvatel. Tři závažné podněty týkající se závažného porušování zákonů se potvrdily, jeden z nich se týkal nezákonného zahrabání bojových ochranných látek. Některé podněty se týkaly podezřelých okolností pořádání honů zvěře, neevidovaných a nezpoplatněných. Pro své snahy nenalezla širokou podporu ani u obyvatel vojenských újezdů (podle průzkumu z roku 2002 pořádaného armádou vyjádřilo 64 % obyvatel VÚ Libavá spokojenost se životem v újezdu), ti si však za ní chodili stěžovat neformálně soukromě, s obavou z prozrazení. Vyjádřila však vůli zabývat se problémem i z pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, do které byla mezitím jmenována.[1][2]
[editovat] Historické obce
[editovat] z někdejšího politického okresu Moravský Beroun
- Čermná, název katastrálního území však zněl Čermná u Města Libavá
- Heroltovice
- Luboměř pod Strážnou
- Mastník, název katastrálního území však zněl Mastník u Města Libavá (původně Zigartice)
- Město Libavá (katastrální území Dřemovice, Předměstí Libavá a Město Libavá)
- Milovany
- Nová Ves nad Odrou (název katastrálního území však zněl Nová Ves u Města Libavá)
- Nové Oldřůvky - téměř celý katastr, jeho nepatrná část je dnes součástí města Budišov nad Budišovkou
- Olejovice
- Olověná (původně Barnov)
- Rudoltovice
- Smilov, název katastrálního území však zněl Smilov u Města Libavá
- Stará Voda
- Údolná (původně Keprtovice)
- Velká Střelná
- Vojnovice
[editovat] z někdejšího politického okresu Šternberk
[editovat] z někdejšího politického okresu Hranice
- Heřmánky, název katastrálního území však zněl Heřmánky u Města Libavá
- Kozlov, název katastrálního území však zněl Kozlov u Města Libavá
- Ranošov
- Slavkov, název katastrálního území zněl Slavkov u Města Libavá
[editovat] z někdejšího politického okresu Olomouc-venkov
[editovat] Územní členění
[editovat] Katastrální území
V nedávné době došlo na území vojenského újezdu ke katastrální reformě, takže se dnes území újezdu dělí namísto 26 už jen na 5 katastrálních území, kterými jsou:
- Čermná u Města Libavá
- Město Libavá
- Rudoltovice
- Slavkov u Města Libavá
- Velká Střelná
[editovat] Místní části
- Heroltovice
- Kozlov
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá
- Slavkov
[editovat] Základní sídelní jednotky
Na území vojenského újezdu se v současné době nachází 8 základních sídelních jednotek, kterými jsou:
- Čermná
- Heroltovice
- Kozlov
- Luboměř pod Strážnou
- Město Libavá
- Rudoltovice
- Slavkov
- Velká Střelná
[editovat] Reference
- ↑ sada článků Tady vládne jen armáda, Život jako v gubernii, Stála jsem sama proti Goliášovi, říká Seitlová, MF Dnes, 28. 3. 2007, str. A10, autor Luděk Navara
- ↑ Senátoři jsou připraveni obrátit se kvůli Libavé na Ústavní soud, Český rozhlas, zprávy 3. 11. 2001: „Senátoři Jitka Seitlová (ODA) a František Mezihorák (ČSSD) jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud kvůli vojenskému újezdu Libavá. (…) Armáda a ministerstvo obrany podle jejich názoru rozjely proti snahám senátorů mohutnou kampaň.“
Senátoři pochybují o Tvrdíkově plánu na oživení újezdu Libavá, Český rozhlas, zprávy 27. 10. 2001
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Foto z Barnova
| Vojenský újezd Libavá | |
|---|---|
|
Heroltovice | Kozlov | Luboměř pod Strážnou | Město Libavá | Slavkov |
|
