Podhoří (Lipník nad Bečvou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o vesnici v okrese Přerov. O dalších významech slova pojednává článek Podhoří.
Podhoří
Kostel sv. Havla
Kostel sv. Havla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLipník nad Bečvou
OkresPřerov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel308 (2021)[1]
Katastrální územíPodhoří na Moravě (4,71 km²)
PSČ751 31
Počet domů100 (2011)[2]
Podhoří
Podhoří
Další údaje
Webwww.podhori.cz
Kód části obce414514
Kód k. ú.723711
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podhoří, nazývané také Lipník nad Bečvou V-Podhoří, je vesnice, nyní část města Lipník nad Bečvou v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Nachází se asi 5 km na severovýchod od Lipníku nad Bečvou.

Geografie, geologie, příroda a vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Podhoří leží na úpatí pohoří Oderské vrchy (subprovincie pohoří Nízký Jeseník) pod kopci Juřacka (589 m n. m.) a Kopánky (584 m n. m.). Jižní (nížinné) části katastru vesnice leží v Bečevské bráně (součásti nížiny Moravská brána) a severní (horské) části jsou v Oderských vrších. Horské části jsou složeny především z hornin břidlice, droby a slepence a jsou zalesněné. Nížinné části, kde jsou převážně polnosti a sady, jsou hlinité s občasnými kameny z výše uvedených hornin.

V minulosti se v Podhoří těžil kámen a hledaly se rudy. Nejvyšším geografickým bodem katastru obce je kopec Juřacka s nadmořskou výšku 589 m. Podhořím protéká potok Jezernice (někdy nazývaný také jako Jezerský potok) a potok Žabník, které jsou přítoky řeky Bečva v povodí řeky Moravy (úmoří Černého moře) .

Osady Podhoří[editovat | editovat zdroj]

Součástí Podhoří jsou také tři osady:

V roce 2009 zde bylo evidováno 120 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 341 obyvatel.[4]. Podhoří leží v katastrálním území 723711 Podhoří na Moravě o rozloze 4,71 km2.[5] Po západní hranici katastrálního území protéká potok Žabník. Katastrálním územím také prochází dálnice D1.

Historie a další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

První přímá písemná zmínka o Podhoří je z r. 1371 (jako podhradí gotického hradu Drahotuš), avšak obec a její okolí bylo osídleno již v době kamenné, což je doloženo archeologickými nálezy. Nad vesnicí je severně zřícenina hradu Drahotuš (na předvrcholu Hradisko v masivu kopce Juřacka) a severozápadně je pravěké vyšinné hradiště Obírka. V okolí Podhoří existují břidlicové a jiné lomy, které se zmiňují již od poloviny 19. století.

Významnou krajinnou dominantou Podhoří je kostel svatého Havla, který má gotický původ a je památkově chráněn. Na vnější zdi kostela jsou umístěny sluneční hodiny s nápisem:

Smrt jistá - hodina smrti nejistá.

Na mapě Olomoucké diecéze z roku 1792 je Podhoří nazváno jako Bodhorz.

V roce 2002 byla v Podhoří, na lokalitě "Shony", objevena a prozkoumána část půlkruhové osady 189 sídlištních objektů vč, důkazů o zpracování kovů, ze starší doby železné (doby halštatské, období HC2/D1). Blíže [1]

Podhoří má také silnou tradici v pěstování ovocných stromů a keřů.

Do Podhoří vedou dvě turistické značky a několik cyklostezek.

Oslava 650 let od první písemné zmínky o Podhoří[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. června 2022 proběhly v Podhoří oslavy 650 let od první písemné zmínky o obci.

Galerie fotografií[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-17. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-08-28 [cit. 2003-08-28]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]