Santa Maria in Aracoeli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika
Santa Maria in Aracoeli
Aracoeli-fachada.jpg

S. M. in Aracoeli, přístup od západu

Místo
stát ItálieItálie Itálie
oblast Lazio
obec Řím
zeměpisné souřadnice 41°53′38,4″ s. š., 12°28′58,8″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
církev římskokatolická
diecéze římská
status bazilika minor
Architektonický popis
stavební sloh románská architektura, gotikabaroko
výstavba 1. etapa: do 12. století, 2. etapa: 13.-18. století
Specifikace
délka 80 m
šířka 45 m
Odkazy
adresa 4 Piazza del Campidoglio
00186 Roma, Italia
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Interiér
Fresky P. Cavalliniho (14. stol.)

Santa Maria in Aracoeli, kostel Panny Marie in Aracoeli (kostel Panny Marie u Nebeského oltáře), je titulární bazilika v Římě, na vrcholku Kapitolu, severně od Piazza Campidoglio a těsně za Památníkem Viktora Emanuela II.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel stojí na místě chrámu Juno Monety, první římské mincovny, a byzantského kláštera s kostelem P. Marie na Kapitolu, který se připomíná v roce 574, v 9. století jej převzali benediktini a roku 1250 františkáni, kteří mu dali současnou podobu. Byl střediskem náboženského života města, dodnes je kostelem městské rady. Monumentální schodiště ze západní strany dal roku 1348 postavit republikánský vládce města Cola di Rienzo, který byl později na úpatí schodiště popraven. Roku 1571 se zde konaly hlavní oslavy vítězství nad Turky v bitvě u Lepanta a kostel byl nově vyzdoben. Za Římské republiky v roce 1797 byl zrušen a sloužil jako stáj, během 19. století byl obnoven.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přístup ke kostelu je od západu po monumentálním schodišti se 124 stupni. Cihlové západní průčelí bylo původně vyzdobeno mozaikami a freskami, z nichž zbyl jen mozaikový tympanon hlavních dveří. Hlavní loď s plochým kazetovým stropem odděluje od bočních lodí 22 starověkých mramorových sloupů, z nichž žádné dva nejsou stejné. Třetí sloup po levé straně nese nápis, že pochází z císařské ložnice. Mramorová mozaiková podlaha je ze 13. století a v kostele je řada cenných uměleckých děl. V první kapli vpravo je freska ze života sv. Bernardina ze Sieny od Pinturicchia, v kostele je náhrobek G. Crivelliho od Donatella, náhrobek C. dei Bracci od Michelangela a v levé příční lodi pod baldachýnem náhrobek svaté Heleny, matky císaře Konstantina. Cílem poutníků byla i dřevěná soška Jezulátka z 15. století, bohatě oblečená, kterou roku 1994 ukradli zloději, takže je nahrazena kopií.

Legendy[editovat | editovat zdroj]

Název in Aracoeli (u oltáře nebes) dostal kostel podle středověké legendy, podle níž měl císař Augustus na tomto místě zjevení ženy s dítětem a dal zde postavit „oltář nebes“. Mohla to být odezva Vergiliovy 4. eklogy, která pochází z Augustovy doby a o nebeské ženě s dítětem skutečně mluví. Ve středověku se považovala za důležité proroctví o narození Ježíše Krista, Augustus a Sibylla Tiburtinská jsou vyobrazeni po stranách hlavního oltáře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K. Baedeker, L'Italie. Leipzig 1900, str..279

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.