Slovenska ljudska stranka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovinská lidová strana
Slovenska ljudska stranka
Zkratka: SLS
Datum založení: 12. května 1988[1]
Předseda: Radovan Žerjav
Sídlo: Lublaň
Ideologie: Konzervatismus
Křesťanská demokracie
Evropská strana: EPP
Politická skupina EP:
Barvy: zelená, modrá
Volební výsledek: 5,21 % (ve volební koalici s SMS)
Oficiální web
Oficiální stránky

Slovinská lidová strana (Slovenska ljudska stranka; SLS) je slovinská středopravá politická strana, která je členem Evropské lidové strany. Od května 1988 do února 1990 nesla strana označení Slovinský selský svaz (Slovenska kmečka zveza; SKZ), od února 1990 do června 1992 Slovinský selský svaz – Lidová strana (Slovensko kmečko zvezo–Ljudsko stranko).[1]

Vývoj strany[editovat | editovat zdroj]

Strana byla založena v roce 1988 jako první demokratická strana po druhé světové válce pod názvem Slovinský selský svaz. SKZ byla členským subjektem koalice DEMOS, který zvítězil v prvních svobodných volbách v roce 1990. Ve stejném roce strana upravila svůj název na Slovinský selský svaz – Lidovou stranu. V roce 1992 pak převzala název historické Slovinské lidové strany, jejímž skutečným pokračovatelem byli Slovinští křesťanští demokraté.

V letech 1992 až 1997 byla SLS opozicí vůči kabinetům Janeze Drnovšeka. V roce 1997 však SLS vstoupila do vládní koalice, kde fakticky působila jako vnitřní opozice. Předsedou Státního shromáždění byl ve druhém volebním období Státního shromáždění zástupce SLS Janez Podobnik.[2] Příležitosti se chopila Sociálnědemokratická strana Slovinska, která se rozhodla vyjádřit Drnovšekovi konstruktivní nedůvěru, do funkce nového premiéra byl vybrán ekonom Andrej Bajuk.[3] Bajuk dostal důvěru až ve třetím kole hlasování, když pro něj hlasovali dva blíže neznámí poslanci z levicového tábora. Pozice Bajukovy vlády nebyla vůbec jednoduchá a jediné téma, na kterém se koaliční strany shodly, byla čistka ve státním aparátu a státních podnicích.[4] Rozpory uvnitř sloučené SLS+SKD vyústily v odchod části členů – včetně premiéra Bajuka – a vznik nové křesťanskodemokratické strany: Nové Slovinsko – Křesťanská lidová strana (NSi).[5]

Ve volbách v roce 2000 utrpěla SLS+SKD porážku, když se počet jejích poslanců snížil z 19 na pouhých devět. Po volbách v roce 2000 vstoupila strana do koaliční vlády s Liberální demokracií a Sjednocenou kandidátkou sociálních demokratů. Po zvolení Drnovšeka prezidentem se premiérem stal Anton Rop a SLS+SKD vládu opustila.[6]

Po volbách v roce 2004 vstoupila SLS+SKD do koalice s Janšovou Slovinskou demokratickou stranou. Po volbách v roce 2008 se rýsovalo další setrvání ve vládě – tentokrát se Sociálními demokraty, ale SLS se po vnitrostranickém hlasování rozhodla odejít do opozice.[7]

Zástupci strany[editovat | editovat zdroj]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Zástupci ve Státním shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Partito popolare sloveno na italské Wikipedii a Slovenska ljudska stranka (sodobna) na slovinské Wikipedii.

  1. a b Predstavitev stranke [online]. c2002-2006, [cit. 2010-03-24]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Državni zbor. Nekdanji predsedniki Državnega zbora [online]. [2009], [cit. 2010-06-13]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2) [dále jen Cabada (2005)]. ISBN 80-86429-37-7. S. 196-197.  
  4. Cabada (2005). s. 198.
  5. Cabada (2005). s. 199.
  6. STRMISKA, Maxmilián; HLOUŠEK, Vít; KOPEČEK, Lubomír, CHYTILEK, Roman Politické strany moderní Evropy. Praha : Portál, 2005. 727 s. ISBN 80-7367-038-0. S. 543.  
  7. STA, siol.net. SLS se je odločil za opozicijo. Siol.net [online]. 2008-10-13 [cit. 2010-06-13]. Dostupné online.  (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (slovinsky) SLS [online]. c2002-2006, [cit. 2010-03-24]. Dostupné online. (slovinsky)