Klášter Hradisko
| Klášter Hradisko |
|
|---|---|
Celkový pohled na klášter Hradisko od jihozápadu |
|
| Stát | Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Zeměpisné souřadnice | 49° 36′ 21,73″ s. š., 17° 15′ 53,89″ v. d. |
| Založení | 3. února 1078 |
| Zrušení | 18. srpna 1784 |
| Mateřský klášter | ? |
Klášter Hradisko je bývalý premonstrátský klášter v Olomouci. V literatuře se vyskytuje i pod názvem Klášterní Hradisko nebo Hradiště. V současnosti je využíván jako nemocnice.
Od roku 1995 je Klášter Hradisko podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky.
Obsah |
Historie [editovat]
V roce 1077 dorazila na Hradisko na pozvání olomouckého údělníka Oty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie benediktinská kolonie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníka Štěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února 1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II. a břevnovského opata Meinharda a sázavského opata. Prvním opatem nového kláštera se stal mnich Jan. Podle barokní tradice přišel Jan i se svými spolubratry z břevnovského kláštera. První řeholníci mohli ale pocházet i z Uher.[pozn. 1] V den vysvěcení kláštera nechal Ota vystavit zakládací listinu, ve které potvrdil obdarování kláštera.[3] O dva dny později byla sepsána listina knížete Vratislava II., který donaci svého mladšího bratra potvrdil a rozšířil majetek kláštera o ves Uhersko v Čechách a troje popluží s oráči a deset koní.[4] Jedná se o první dvě donační privilegia v českých dějinách[5] a spolu s listinou pro staroboleslavský kostel jsou považovány za nejstarší listiny vydané v Česku.[6]
Výrazným mezníkem se v dějinách hradišťského kláštera stala druhá polovina čtyřicátých let 12. století, kdy byli benediktini z Olomouce vyhnáni a na jejich místo uveden řád premonstrátů. Tato změna snad souvisela s vizitací legáta Guida v roce 1143 a šířeji s tehdejším trendem, kdy se premonstráti stali oporou církevní reformy a papežství, a proto jejich nástup v českých zemích provázela nevraživost vůči benediktinům.
Během mongolského vpádu v roce 1241 klášter podle tradice vyhořel a pravděpodobně byl poškozen i v roce 1253 během uherského vpádu Krále Bély IV. Poté ale následovala rychlá obnova, takže už v roce 1257 za opata Roberta byl vysvěcen kostel se šesti kaplemi.[7]
Dne 18. srpna 1784 byl klášter zrušen. V té době v klášteře žilo více než 70 bratří, kteří se z většiny věnovali duchovní správě. Jmění kláštera bylo vyčísleno na 1 913 339 zlatých.[8] Po zrušení kláštera byl v jeho budovách zřízen moravský generální seminář pro výchovu kněží.[9] Vícerektorem semináře byl v červenci 1787 jmenován Josef Dobrovský. V srpnu 1789 se Dobrovský stal rektorem semináře.[10] Po smrti císaře Josefa II. byl seminář zrušen a bývalý klášter byl předán armádě. Ta zde zřídila nejdříve fortifikační skladiště a v během napoleonských válek v roce 1800 francouzský zajatecký tábor. V roce 1802 byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice. V ní v letech 1923–1930 působil jako přednosta oddělení spisovatel Jaroslav Durych, který v této době napsal například knihu Bloudění.[9] Od roku 1925 Durych také vykonával funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice.[11]
- 1429 – první vpád husitů
- červen 1432 – druhý vpád husitů (táborská vojska), vypálení kromě kostela sv. Štěpána. Následovalo rozboření olomouckými měšťany.
- obnova kláštera, také s přispěním krále Jiřího z Poděbrad
- 1642 – obsazení Olomouce švédskými vojsky a rozboření kláštera. Nejcennější knihy odvezeny do Švédska jako válečná kořist.
- 17. a 18. století – klášter získal barokní vzhled
Architektura [editovat]
Architektonický návrh vytvořil Giovanni Pietro Tencalla. Tento barokní klášter má téměř čtvercový půdorys 100 × 115 m, čtyři křídla a čtyři nárožní věže a byl postaven na základech starého kláštera, který pravděpodobně zažil již první náznaky vzniku města Olomouce. Plány prelatury přepracoval pravděpodobně Domenico Martinelli a prelatura byla postavena v letech 1726-1736.
Na nádvoří je Saturnova kašna.
Výzdoba v interiérech:
- nástěnné malby, obrazy od Paula Trogera, Jana Kryštofa Handka a dalších
- štuková výzdoba od Baltazara Fontany
- sochařská výzdoba od Josefa Antonína Winterhaldera a Jiřího Antonína Heinze
Sousoší a reliéfy ve slavnostním sále vytvořil Josef A. Winterhalder:
-
David přijímá od velekněze Achimelecha posvěcené chleby
-
Petrovo zapření
-
Ztroskotání apoštola Pavla na Maltě
Seznam opatů [editovat]
Opati benediktinského kláštera (1078-1150) [editovat]
- 1078–1081 Jan
- 1081–1116 Bermar
- 1116–1127 Paulinus
- 1138–1144 Deocarus
Opati premonstrátského kláštera (1150-1784) [editovat]
Viz zvl. článek Seznam opatů premonstrátského kláštera v Hradisku u Olomouce
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Pro uherský původ mnichů by mohla svědčit dikce zakládacího privilegia, které napodobuje zakládací listinu Kláštera Szad z roku 1067 a také uherský původ fundátorky kněžny Eufémie.[1] S uherským původem Eufémie pravděpodobně souviselo i v Česku nezvyklé zasvěcení kláštera svatému Štěpánovi.[2]
Reference [editovat]
- ↑ BISTŘICKÝ, Jan. Zakládací listiny kláštera Hradiskou Olomouce a počátky české panovnické listiny. Vlastivědný věstník moravský. 1993, roč. 45, s. 131-136. ISSN 0323-2581.
- ↑ KRZEMIEŃSKA, Barbara. Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci. Časopis Matice moravské. 1987, roč. 106, s. 259-267. ISSN 0323-052X.
- ↑ ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Svazek I. Praha : [s.n.], 1904–1907. s. 85–87, č. 80. (latinsky)
- ↑ WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. Dále jen Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. ISBN 80-86488-09-8. s. 33-35.
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. Dále jen Encyklopedie moravských a slezských klášterů. ISBN 80-7277-026-8. s. 513.
- ↑ Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 518.
- ↑ Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 516.
- ↑ a b POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha : SSŘ FMO, 1992. 48 s. Dále jen Klášter Hradisko. ISBN 80-85469-24-3. s. 9.
- ↑ FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. s. 561.
- ↑ Klášter Hradisko, s. 40.
Literatura [editovat]
- BLINKA, František. Z historie kláštera Hradiska : vyprávění o klášteru Hradisko, jeho opatech a době, ve které žili. Olomouc : Danal, 2004. 104 s. ISBN 80-85973-39-1.
- Burian, V. 1978: Přehled literatury o klášteru Hradisko, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, s. 6-35.
- Čižmář, Z. – Kohoutek, J. 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, Archaeologia Historica, s. 335 – 352.
- Doležal, J. 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny, Archaeologia Historica 18, s. 123-173.
- ELBEL, Petr. Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. s. 29-38.
- FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
- KOHOUTEK, Jiří. Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. s. 211-217.
- MLČÁK, Leoš. Olomouc : Klášterní Hradisko : bývalá premonstrátská kanonie. Uherské Hradiště : Historická společnost Starý Velehrad, 2011. 57 s. ISBN 978-80-86157-34-4.
- POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha : SSŘ FMO, 1992. 48 s. ISBN 80-85469-24-3.
- PRUCEK, Josef. Šest kapitol z dějin kláštera Hradiska. Olomouc : Danal, 1999. 88 s.
- SUCHÁNEK, Pavel. K větší cti a slávě : umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století. Brno : Barrister & Principal ; Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2007. 374 s. ISBN 978-80-87029-11-4.
- WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. s. 29-38.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.
- ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187.