Klášter Hradisko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o klášteru Hradisko. O olomoucké městské části Klášterní Hradisko pojednává článek Klášterní Hradisko.
Klášter Hradisko
Celkový pohled na klášter Hradisko od jihozápadu
Celkový pohled na klášter Hradisko od jihozápadu
Stát Česko
Kraj Olomoucký
Zeměpisné souřadnice
Založení 3. února 1078
Zrušení 18. srpna 1784
Mateřský klášter  ?

Klášter Hradisko je bývalý premonstrátský klášter v Olomouci. V literatuře se vyskytuje i pod názvem Klášterní Hradisko nebo Hradiště. V současnosti je využíván jako nemocnice.

Od roku 1995 je Klášter Hradisko podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klášter Hradisko - vstupní brána.
Saturnova kašna na nádvoří
knihovna kláštera Hradisko

V roce 1077 dorazila na Hradisko na pozvání olomouckého údělníka Oty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie benediktinská kolonie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníka Štěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února 1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II. a břevnovského opata Meinharda a sázavského opata. Prvním opatem nového kláštera se stal mnich Jan. Podle barokní tradice přišel Jan i se svými spolubratry z břevnovského kláštera. První řeholníci mohli ale pocházet i z Uher.[pozn. 1] V den vysvěcení kláštera nechal Ota vystavit zakládací listinu, ve které potvrdil obdarování kláštera.[3] O dva dny později byla sepsána listina knížete Vratislava II., který donaci svého mladšího bratra potvrdil a rozšířil majetek kláštera o ves Uhersko v Čechách a troje popluží s oráči a deset koní.[4] Jedná se o první dvě donační privilegia v českých dějinách[5] a spolu s listinou pro staroboleslavský kostel jsou považovány za nejstarší listiny vydané v Česku.[6]

Výrazným mezníkem se v dějinách hradišťského kláštera stala druhá polovina čtyřicátých let 12. století, kdy byli benediktini z Olomouce vyhnáni a na jejich místo uveden řád premonstrátů. Tato změna snad souvisela s vizitací legáta Guida v roce 1143 a šířeji s tehdejším trendem, kdy se premonstráti stali oporou církevní reformy a papežství, a proto jejich nástup v českých zemích provázela nevraživost vůči benediktinům.

Během mongolského vpádu v roce 1241 klášter podle tradice vyhořel a pravděpodobně byl poškozen i v roce 1253 během uherského vpádu Krále Bély IV. Poté ale následovala rychlá obnova, takže už v roce 1257 za opata Roberta byl vysvěcen kostel se šesti kaplemi.[7]

Dne 18. srpna 1784 byl klášter zrušen. V té době v klášteře žilo více než 70 bratří, kteří se z většiny věnovali duchovní správě. Jmění kláštera bylo vyčísleno na 1 913 339 zlatých.[8] Po zrušení kláštera byl v jeho budovách zřízen moravský generální seminář pro výchovu kněží.[9] Vícerektorem semináře byl v červenci 1787 jmenován Josef Dobrovský. V srpnu 1789 se Dobrovský stal rektorem semináře.[10] Po smrti císaře Josefa II. byl seminář zrušen a bývalý klášter byl předán armádě. Ta zde zřídila nejdříve fortifikační skladiště a v během napoleonských válek v roce 1800 francouzský zajatecký tábor. V roce 1802 byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice. V ní v letech 19231930 působil jako přednosta oddělení spisovatel Jaroslav Durych, který v této době napsal například knihu Bloudění.[9] Od roku 1925 Durych také vykonával funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice.[11]

  • 1429 – první vpád husitů
  • červen 1432 – druhý vpád husitů (táborská vojska), vypálení kromě kostela sv. Štěpána. Následovalo rozboření olomouckými měšťany.
  • obnova kláštera, také s přispěním krále Jiřího z Poděbrad
  • 1642 – obsazení Olomouce švédskými vojsky a rozboření kláštera. Nejcennější knihy odvezeny do Švédska jako válečná kořist.
  • 17. a 18. století – klášter získal barokní vzhled

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Architektonický návrh vytvořil Giovanni Pietro Tencalla. Tento barokní klášter má téměř čtvercový půdorys 100 × 115 m, čtyři křídla a čtyři nárožní věže a byl postaven na základech starého kláštera, který pravděpodobně zažil již první náznaky vzniku města Olomouce. Plány prelatury přepracoval pravděpodobně Domenico Martinelli a prelatura byla postavena v letech 1726-1736.

Na nádvoří je Saturnova kašna.

Výzdoba v interiérech:

Sousoší a reliéfy ve slavnostním sále vytvořil Josef A. Winterhalder:

Seznam opatů[editovat | editovat zdroj]

Opati benediktinského kláštera (1078-1150)[editovat | editovat zdroj]

  • 1078–1081 Jan
  • 1081–1116 Bermar
  • 1116–1127 Paulinus
  • 1138–1144 Deocarus

Opati premonstrátského kláštera (1150-1784)[editovat | editovat zdroj]

Viz zvl. článek Seznam opatů premonstrátského kláštera v Hradisku u Olomouce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro uherský původ mnichů by mohla svědčit dikce zakládacího privilegia, které napodobuje zakládací listinu Kláštera Szad z roku 1067 a také uherský původ fundátorky kněžny Eufémie.[1] S uherským původem Eufémie pravděpodobně souviselo i v Česku nezvyklé zasvěcení kláštera svatému Štěpánovi.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BISTŘICKÝ, Jan. Zakládací listiny kláštera Hradiskou Olomouce a počátky české panovnické listiny. Vlastivědný věstník moravský. 1993, roč. 45, s. 131-136. ISSN 0323-2581.  
  2. KRZEMIEŃSKA, Barbara. Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci. Časopis Matice moravské. 1987, roč. 106, s. 259-267. ISSN 0323-052X.  
  3. ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187.  
  4. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Svazek I. Praha : [s.n.], 1904–1907. S. 85–87, č. 80. (latinsky) 
  5. WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. Dále jen Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. ISBN 80-86488-09-8. S. 33-35.
  6. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. Dále jen Encyklopedie moravských a slezských klášterů. ISBN 80-7277-026-8. S. 513.  
  7. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 518.
  8. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 516.
  9. a b POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha : SSŘ FMO, 1992. 48 s. Dále jen Klášter Hradisko. ISBN 80-85469-24-3. S. 9.  
  10. FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 561.  
  11. Klášter Hradisko, s. 40.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLINKA, František. Z historie kláštera Hradiska : vyprávění o klášteru Hradisko, jeho opatech a době, ve které žili. Olomouc : Danal, 2004. 104 s. ISBN 80-85973-39-1.  
  • Burian, V. 1978: Přehled literatury o klášteru Hradisko, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, s. 6-35.
  • Čižmář, Z. – Kohoutek, J. 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, Archaeologia Historica, s. 335 – 352.
  • Doležal, J. 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny, Archaeologia Historica 18, s. 123-173.
  • ELBEL, Petr. Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 29-38.
  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.  
  • KOHOUTEK, Jiří. Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 211-217.
  • MLČÁK, Leoš. Olomouc : Klášterní Hradisko : bývalá premonstrátská kanonie. Uherské Hradiště : Historická společnost Starý Velehrad, 2011. 57 s. ISBN 978-80-86157-34-4.  
  • POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha : SSŘ FMO, 1992. 48 s. ISBN 80-85469-24-3.  
  • PRUCEK, Josef. Šest kapitol z dějin kláštera Hradiska. Olomouc : Danal, 1999. 88 s.  
  • SUCHÁNEK, Pavel. K větší cti a slávě : umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století. Brno : Barrister & Principal ; Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2007. 374 s. ISBN 978-80-87029-11-4.  
  • WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.-25. května 2001 v Třebíči. Brno : Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 29-38.
  • WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.  
  • ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

{{#coordinates:}}: na stránce není možné mít více než jeden hlavní štítekSouřadnice: 49° 36′ 21,72″ s. š., 17° 15′ 54,61″ v. d.