Zábřežská vrchovina

Zábřežská vrchovina
Nejvyšší bod	Lázek (714 m)
Rozloha	734 km²
Střední výška	426,5 m
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast
Sousední jednotky	Orlické hory, Kladská kotlina, Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda, Hornomoravský úval, Drahanská vrchovina, Boskovická brázda, Podorlická pahorkatina
Podřazené jednotky	Bouzovská vrchovina, Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Zábřežská vrchovina na mapě Česka
Povodí	Svitava, Morava

Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

Přírodní podmínky

Poloha a rozloha

Vrchovina, rozprostírající se na SZ Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na S je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na J pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Z a V okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

• Rozloha: 734 km²
• Nejvyšší vrcholy: Lázek (714 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.), Velký Kosíř (442 m n. m.)[1]
• Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula

Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

• Bouzovská vrchovina

Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny)

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

• Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

• Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:

• Provincie: Česká vysočina
  • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
    • Podsoustava: Jesenická podsoustava
      • Celek: Zábřežská vrchovina
        • Podcelek: Bouzovská vrchovina
          • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
        • Podcelek: Mírovská vrchovina
        • Podcelek: Drozdovská vrchovina

Hydrologie

Řeky

• Březná
• Moravská Sázava
• Mírovka
• Třebůvka

Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

• Javoříčské jeskyně
• Mladečské jeskyně

Chráněná území

PP (Přírodní památka)

• Brus (přírodní památka) (kód 899/42,13ha)
• Geologické varhany (kód 708/0,73ha)
• Na Kozénku (kód 1012/0,2ha)
• Rodlen (kód 2019/34,74ha)
• Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,58ha)
• Taramka (kód 1078/25,19ha)
• U nádrže (kód 1226/6,7ha)

NPR (Národní přírodní rezervace)

• Špraněk (kód 440/28,7ha)

PR (Přírodní rezervace)

• Malý Kosíř (kód 1731/11,25ha)
• Průchodnice (kód 1013/21,12ha)
• Rudka (kód 1248/9,1ha)
• Selský les (kód 385/9,0ha)
• Selský potok (kód 1496/6,79ha)
• V dole (kód 450/7,88ha)

PřP (Přírodní park)

• Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
• Přírodní park Březná
• Přírodní park Kladecko
• Přírodní park Velký Kosíř
• Přírodní park Žádlovice

Živočištvo

• Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná
• Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké
• Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj.
• Obojživelníci: rak říční, skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý
• Plazi: užovka obojková, zmije obecná
• Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků)
  • Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná
  • Noční dravci: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
  • Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný
  • Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj.
• Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
• Hmyz:
  • Brouci: Krascovití – Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, Kovaříkovití – Selatosomus cruciatus, Tesaříkovití – Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.

Turistika

Města

• Mohelnice
• Moravská Třebová
• Zábřeh [2]

Hrady,zámky,tvrze

• Bílá Lhota (zámek)
• Bouzov (hrad)
• Cimburk-Trnávka (hrad)
• Hoštejn (hrad)
• Jesenec (zámek)
• Konice (zámek)
• Mírov (hrad)
• Moravská Třebová (zámek)
• Podolí (tvrz)
• Špránek (zřícenina hradu)
• Tatenice (zámek)
• Vraní Hora (zřícenina hradu)
• Vranová Lhota (zámek)
• Zábřeh na Moravě (zámek)
• Žádlovice (zámek)

Historické zajímavosti

• rozhledna na Lázku[3]

Vodácké možnosti

• Březná
• Moravská Sázava [4]
• Třebůvka