Sýkora modřinka
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Sýkora modřinka
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Cyanistes caeruleus (Linné, 1758) |
||||||||||||||||
| Synonyma | ||||||||||||||||
|
Parus caeruleus |
Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) je drobný sýkorovitý pěvec široce rozšířený v mírné a subarktické Evropě a západní Asii.
Obsah |
Popis [editovat]
- Délka těla: 11-13 cm
- Rozpětí křídel: 20 cm
- Hmotnost: 11 g
Jejím specifickým znakem, který ji odlišuje od podobné sýkory koňadry, je modré temeno hlavy a tmavý pruh přes oči a spodní stranu hrdla. Čelo a líce má bílé, zátylek, křídla a ocasní pera modrá, hřbet je nažloutle zelený, břišní strana těla je sírově žlutá s úzkým černým proužkem, končetiny modravě šedé a barva očí tmavě hnědá. Mladé sýkory jsou nejprve šedé se světle modrým odstínem na zádech, později získají nápadně žlutější zbarvení než jejich rodiče.
Chování [editovat]
Sýkora modřinka je stálý druh. Obývá listnaté i smíšený lesy, parky, aleje, zahrady, ale i centra větších měst. Na zimu tvoří smíšená hejna a stejně jako ostatní sýkory vyniká i tento druh neobvyklou čiperností a mnohdy při hledání potravy na větvích visí hlavou dolů. Na stromech se pohybuje kodrcavými poskoky, podobně jako šoupálkovití. Sýkora modřinka se nejčastěji ozývá nápadným „tý-tý-tý“, jako varovný zvuk používá výrazné „číír“.
V přírodě se průměrně dožívá 1,5 roku.[1]
Potrava [editovat]
Sýkora modřinka patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře ráda ožírá i mladé pupeny a listy stromů nebo různá semínka, zvláště pak slunečnicová. V zimním období si potravu ráda zpestří burskými oříšky nebo živočišným tukem v síťkách.
Rozmnožování [editovat]
Hnízdí zvláště v dutinách stromů nebo v dřevěných budkách zavěšených na stromech a ke svému hnízdu se vrací každým rokem.
Pokud je její hnízdo ohrožováno, naježí chocholku na hlavě, začne vydávat syčivé zvuky a do predátora neohroženě klovat. Hnízdo si staví obvykle z mechu, peří nebo různých trav a jednu až dvě snůšky vajec klade v rozmezí mezi dubnem a květnem. Jedna snůška bývá v porovnání s jinými pěvci bohatá a obvykle čítá sedm až dvanáct bílých, načervenale skvrnitých vajec.
Samice na vejcích sedí 12-14 dní.
Mláďata hnízdo opouštějí po 17-18 dnech života.
Taxonomie [editovat]
Sýkoru modřinku poprvé popsal Carl Linné v roce 1758 ve svém díle Systema naturae (Soustava přírody) pod vědeckým jménem Parus caerulaus.[2]
Rozeznáváme u ní několik poddruhů:[3]
- Cyanistes caeruleus caeruleus - většina areálu druhu v Evropě.
- C. caeruleus obscurus - britské ostrovy.
- C. caeruleus balearicus - Baleáry.
- C. caeruleus ogliastrae - Pyrenejský poloostrov, Korsika, Sardinie, jižní Řecko a Kréta.
- C. caeruleus orientalis - oblast mezi Volhou a Uralem.
- C. caeruleus satunini - Krym, Kavkaz.
- C. caeruleus calamensis - Řecko.
- C. caeruleus raddei - Írán.
- C. caeruleus persicus - Írán.
- C. caeruleus teneriffae - ostrov Tenerife (Kanárské ostrovy).
- C. caeruleus ultramarinus - severní Afrika.
- C. caeruleus cyrenaicae - Libye.
- C. caeruleus degener - Kanárské ostrovy - často považován za samostatný druh.
- C. caeruleus ombriosus - Kanárské ostrovy - často považován za samostatný druh.
- C. caeruleus palmensis - Kanárské ostrovy (ostrov La Palma) - často považován za samostatný druh.
Ohrožení [editovat]
V České republice jde o běžně se vyskytující druh. Mezi lety 2001-2003 v Česku hnízdilo zhruba 0,8-1,6 milionu párů.[4] Ani z celosvětového hlediska nepatří mezi ohrožené druhy živočichů a Světovým odborem pro ochranu živočišných a rostlinných druhů (IUCN) byla zařazena do kategorie málo dotčených druhů.[5]
Související články [editovat]
Příbuzné druhy sýkory modřinky vyskytující se na území České republiky:
Zdroje a reference [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Blue Tit na anglické Wikipedii a Sikora modra na polské Wikipedii.
- ↑ http://www.garden-birds.co.uk/information/lifespan.htm
- ↑ (Latinsky) Linné, C. (1758). Systema naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Tomus I. Editio decima, reformata.. Holmiae. (Laurentii Salvii)., 190. “P. remigibus caerulescentibus : primoribus margine exteriore albis, fronte alba, vertice caeruleo.”
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8948/
- ↑ Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52113/all
