Cimburk (hrad u Městečka Trnávky)
Zříceniny hradu zvaného též Trnávka se nacházejí 8 km JV od Moravské Třebové na dominantním kopci nad obcí Městečko Trnávka v okrese Svitavy.
Obsah |
Historie hradu [editovat]
Vznik a úpravy [editovat]
Koncem 13. století přišel na Moravu rod pánů z Cimburka a získal tu území kolem Trnávky v blízkosti Moravské Třebové. První moravský člen tohoto rodu Ctibor z Lipnice si vystavěl kolem r. 1300 u městečka Trnávky hrad, který byl nazýván někdy Cimburk (cimbuří-podle rodového erbu) nebo Trnávka podle vsi. Poloha hradu byla velmi příznivá, protože se tu stýkaly dvě cesty, které střežil. Byl vybudován na kopci vysokém 412 m nad vsí Trnávka, který na S straně spadá příkře do údolí řeky Třebůvky, na SZ a JZ straně chránil vlastní hrad 15m široký příkop, zpevněný navíc předsunutým mohutným valem. Současně odděloval areál vlastního hradu, tvořícího jakýsi ovál o délce 300m a šířce 35m, od předhradí chráněného třemi věžemi (hlásku Cimburk neměl). Kolem předhradí vedla totiž jediná přístupová cesta k vlastnímu hradu, která mohla být z věží dokonale střežena. O mohutnosti hradních opevnění dosud svědčí zachované přes 2,5 m silné zbytky hradebních zdí. Ještě dnes je možno rozeznat hlavní hradní objekty, zejména hradní palác a zbytky věží předhradí, zbytky hradeb, brány s příkopy se zasypanou studnou. Z detailů pak gotické okno ve stěně paláce a pozdně gotické ostění dveří v JZ palácové přístavbě. V minulých letech bylo ve zříceninách nalezeno i množství kachlů s různými motivy. Řád německých rytířů hodlal před 1. světovou válkou hrad Cimburk znovu vybudovat. Dal zde provést důkladný stavební a archeologický průzkum, při němž byl mj. nalezen v roce 1934 cenný poklad více než 2500 ks stříbrných minci ze 13. století, který je uložen ve sbírkách NM v Praze.
Dějiny [editovat]
V r. 1308 zdědili hrad synové Ctibora z Lipnice Bernart a Ctibor. Ti měli v okolí i několik vlastních manů. Krátce nato přešel hrad do majetku pánů z Lipé, zatímco Bernart z Cimburka si kolem r. 1320 postavil nový hrad Cimburk (u Koryčan). Páni z Lipé drželi Cimburk jen krátce, protože panství přešlo do rukou Moravských markrabat. Markrabě Jošt postoupil v r. 1406 hrad s městečkem Trnávkou a s dalším příslušenstvím Markétě ze Šumvaldu, manželce Dobše z Popovic. Za husitských válek patřil hrad k čelným opěrným bodům husitů. Před r. 1446 jej Dobeš z Popovic prodal Vaňkovi z Boskovic v jehož rodě zůstal do r. 1547. Vaňkův syn Oldřich z Boskovic provedl na hradě drobné úpravy a pod hradem založil rybník. Později se stal hrad a panství majetkem Edera ze Štiavnice a příslušníků několika dalších rodů. Na konci 16. století drželi Cimburk Věžníkové z Věžník, z nichž Magdalena, rozená z Říčan, postoupila zboží v r. 1629 knížeti Karlu z Lichtenštejna. Od té doby měly Cimburk, Trnávka a Moravská Třebová stejné držitele. Když se v r. 1645 Švédové zmocnili velké části severní Moravy, byla na Cimburk umístěna císařská posádka, která se pro celé okolí stala spíše přítěží přítěží, jež místo ochrany vydírala. Po přesunu posádky do Brna v říjnu 1645 hrad postupně začal chátrat, neboť střediskem panství se stala Moravská Třebová. Byl využíván jen příležitostně (stal se např. útočištěm moravskotřebovských měšťanů za moru v r. 1715), od r. 1766 byl již úplně opuštěn a v r. 1776 po úderu blesku vyhořel. Od roku 2000 zde probíhal projekt záchrany památky.
Související články [editovat]
Současnost [editovat]
V 60. letech minulého století tu bylo vybudováno letní divadlo v přírodě. Dnes je zřícenina majetkem Obce Městečko Trnávka a byla zařazena do seznamu významných státních památek.
