Jan Keller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O českém hudebníkovi pojednává článek Jan Keller (hudebník).
prof. PhDr. Jan Keller, CSc.
No portrait cs.svg

Úřadující
Ve funkci od: 1. července 2014

Narození 23. ledna 1955 (59 let)

Frýdek-Místek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo

Politický subjekt KSČ
nestraník za DSZ
nestraník za ČSSD
Choť ženatý
Děti tři děti
Vzdělání

UJEP v Brně

Jan Keller (* 23. ledna 1955 Frýdek-Místek) je moravský[1] sociolog, filozof, publicista, environmentalista. Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu. Hlásí se k levici.[2]

Studium a pedagogická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1974-1979 vystudoval historii a sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium ukončil obhajobou doktorské práce na téma koncepce dějin u Maxe Webera. Působil jako interní aspirant ČSAV, poté jako závozník ČSAD a jako učitel na střední škole v Havířově. Od roku 1983 byl odborným asistentem na katedře sociologie filozofické fakulty v Brně.

Jako stipendista francouzské vlády absolvoval ve druhé polovině 80. let studijní pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-Provence[3] a na pařížské Sorbonně, kde působil v tamním archivu a studoval dějiny Francie v 60. a 70. let 17. století. K Francii má velký vztah.[4] V roce 1992 obhájil habilitační práci O byrokratizaci státní správy ve Francii za starého režimu.

V roce 1998 stál u zrodu oboru Humanitní environmentalistika na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 1999 byl tamtéž jmenován profesorem pro obor sociologie. Od roku 2000 působí jako profesor sociologie na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity.

Oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, obecná sociologická teorie, teorie organizace, problematika sociálního státu, teorie modernizace a globalizace, společenské souvislosti ekologických problémů, ekologie a trvale udržitelný rozvoj. Environmentálním tématům se věnuje od počátku 90. let, s jejich popularizací začal na stránkách časopisu Poslední generace (dnes Sedmá generace).[5] Vedle odborných a popularizačních článků publikuje také novinové komentáře, nejčastěji v deníku Právo. Je autorem řady odborných i popularizačních knih z oblasti sociologie a environmentalistiky.

Je potřetí ženatý, žije ve Frýdku-Místku.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V 70. a 80. letech byl členem KSČ. Podle svých vlastních slov se stal členem KSČ jen proto, že „předpokladem pro práci v oblasti společenských věd bylo členství v KSČ“[zdroj?], čímž se lišil od řady významnějších sociologů, kteří právě z důvodu požadovaného členství působili v oblasti společenských věd mimo oficiální struktury.

Kandidatury do Evropského parlamentu (od r. 2009)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 kandidoval neúspěšně do Evropského parlamentu na šestém místě kandidátky Demokratické strany zelených. [6] V únoru 2014 se stal ve volbách do Evropského parlamentu lídrem kandidátky ČSSD.[7] Ve volbách získal 57 812 preferenčních hlasů (druhý největší počet; 26,91 %) a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Působí ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. října 2013 obdržel z rukou prezidenta Miloše Zemana nižší státní vyznamenání České republiky - Medaili za zásluhy jako ocenění za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Názory, které zastává[editovat | editovat zdroj]

  • Vystupuje proti placenému školnému, které shrnul do deseti důvodů.[8]
  • Je zastáncem sociálního státu se silnou sociální sítí, který se ve vybraných klíčových oblastech (zdravotnictví, podpora v nezaměstnanosti, pojištění vkladů, …) stará o své občany, bez vlivu soukromého sektoru a z pozice monopolního postavení.[zdroj?]
  • Vyhranil se proti neoliberalismu, u kterého se mu nelíbí, že (podle jeho slov) člověka bere jako firmu, neustále soupeřící s ostatními lidmi, též coby firmami.[zdroj?]
  • Vyhraňuje se proti trendu, ke kterému podle něj ve světě dochází, a sice přejímání kombinace svobody výběru (ve skutečnosti dosti omezené až prakticky jen zdánlivé) a odpovědnosti na občany (např. ve výběru standardu nemocniční péče, důchodového pojištění, atd.) za podmínek a v prostředí, které tito nemohou efektivně ovlivnit.[zdroj?]
  • Vyjadřuje nesouhlas se zvětšováním rozdílu mezi bohatými a chudými: pro situaci, kdy např. plat nejvýše a nejníže postaveného zaměstnance určité firmy dosáhne rozdílu v řádu stonásobků a více, zavedl termín „nesouměřitelnost“.[9]
  • V letech 2006-2008 se zapojil do kampaně proti plánům na stavbu americké vojenské základny v ČR jakožto součásti plánovaného systému protiraketové obrany USA.[10]

Výběr z bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Systém vybraných odvětvových sociologií Keller, Jan, 1986
  • O povaze sociální reality. Soubor textů ke kritice nemarxistické sociologické teorie Keller, Jan, 1987
  • Sociální jednání z hlediska marxistické sociologie Keller, Jan, 1988
  • Sociologie organizace a byrokracie Keller, Jan, 1989
  • Současná francouzská sociologie Keller, Jan, 1989
  • Nedomyšlená společnost, Doplněk,1992
  • Až na dno blahobytu, Hnutí Duha, 1993
  • Šok z ekologie, Český spisovatel, 1996
  • Abeceda prosperity, Nakladatelství Doplněk,1997
  • Úvod do sociologie, Sociologické nakladatelství SLON, Praha 1999
  • Politika s ručením omezeným, 2001
  • Dějiny klasické sociologie, Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2004
  • Soumrak sociálního státu, Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2006
  • Teorie modernizace, Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2007
  • Vědomostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna, Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2008
  • Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti, Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 2010
  • Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme, Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 2011
  • Sociologie středních vrstev, Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 2012

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Vždy v cizině zdůrazňuji, že jsem z Moravy, nikoliv z Čech. I na Slovensku mne vyloženě považují za moravského sociologa." – Jan Keller, únor 2010, dostupné online - Internet Archive
  2. KELLER, Jan. Proč se hlásím k levici?. Deník Referendum [online]. 2010-6-6 [cit. 2010-7-11]. Dostupné online.  
  3. Životopis na Britských listech
  4. Jan Keller - Moderní společnost - část 3
  5. Viz rozhovor s Janem Kellerem v diplomové práci Pospíšilíková, Věra: Mediální mapa environmentálních tiskovin vydávaných po roce 1989. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2004.
  6. My víme, co je biomasa, utahuje si Zubová z Jacques, novinky.cz, 11. května 2009
  7. JIŘIČKA, Jan. Sociolog Keller zřejmě povede kandidátku ČSSD do europarlamentu. iDNES.cz [online]. 2014-01-16 [cit. 2014-01-16]. Dostupné online.  
  8. Deset důvodů, proč nezavádět školné, Britské listy, 11. 6. 2010
  9. Jan Keller: Nesouměřitelnost
  10. Keller: „Spojené státy se od roku 2002 oficiálně řídí doktrínou, která připouští rozpoutání preventivních válek. Nezříkají se použití jaderných zbraní jako první.“

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 443.  
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 443.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 56.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]