Pomník padlým za Těšínsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Původní podoba pomníku
Dnešní podoba pomníku
Sousoší zničené v době polského záboru

Pomník padlým za Těšínsko je pomník v Orlové, připomínající české oběti Sedmidenní války s Polskem a po této válce následujícího tzv. plebiscitního období během Československo-polského sporu o Těšínsko.

Byl vybudován v roce 1928, poničen v době polského záboru a po skončení druhé světové války částečně obnoven.

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Ihned po vypuknutí Sedmidenní války začali členové orlovského Sokola organizovat materiální i finanční sbírky na podporu raněných českých vojáků a pozůstalých po padlých českých vojácích.[1] Vybrané finanční prostředky narůstaly a v listopadu 1919 vzniklo volné sdružení bez stanov s názvem „Fond pro pozůstalé a pro zbudování pomníku padlým za Těšínsko se sídlem v Orlové“.[2] Cílem fondu bylo organizování dobročinných akcí, z jejichž výnosu by se vyplácely podpory rodinám padlých a udržovaly se hroby na orlovském hřbitově.[2]

Hlavním cílem fondu se postupně stalo vybudování důstojného pomníku padlým za Těšínsko.[2] Již v roce 1919 byl na orlovském hřbitově vybudován u hrobu padlých zatímní dřevěný pomník.[2] Na počátku roku 1922 fond spolu se Sokolskou župou Těšínskou Jana Čapka inicioval exhumaci a převoz tělesných ostatků 22 legionářů a vojínů pohřbených v nyní polské části Těšínska (v Těšíně a v Pruchné) do Orlové. V červenci téhož roku byly na orlovský hřbitov slavnostně uloženy ostatky Jana Čapka. Celkem tak bylo na orlovském hřbitově pochováno vedle Jana Čapka dalších 55 mužů, kteří padli v Sedmidenní válce, nebo v následujícím tzv. plebiscitním období.[2] U hrobu padlých se každoročně 1. listopadu konal pietní akt.[2]

V roce 1924 se fond přeměnil na spolek a jeho název se změnil na „Spolek pro poctu padlých za Těšínsko“. Jeho cíle zůstaly nezměněny.[2]

Vybudování pomníku[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1924 spolek vypsal anonymní veřejnou soutěž na návrh pomníku padlým za Těšínsko. Z 39 návrhů vybrala pětičlenná porota tři nejlepší. První cenu získal návrh „Zelený vykřičník nad Orlovou“ architektů Stránského a Šlégla a akademického sochaře Václava Žaluda.[3] V březnu 1924 získal spolek subvenci Památníku odboje v Praze, 7. dubna byla vypsána soutěž na zadání prací a stále pokračovaly finanční sbírky. V lednu 1927 se stal zakládajícím členem spolku 34. pěší pluk „Střelce Jana Čapka“, který fondu pomáhal sbírkami a pořádáním vojenských koncertů.[3]

Pomník byl vybudován v roce 1928 – sousoší se slezskou orlicí zhotovil z bohaneckého pískovce sochař Ferdinand Malina z Orlové a architektonickou část stavitel, architekt a bývalý italský legionář Čeněk Volný z Doubravy. Stavební dozor prováděli autoři projektu Stránský, Šlégl a Žalud. Pomník byl slavnostně odhalen 30. září 1928.[3]

Spolek pro poctu padlých za Těšínsko ukončil svou činnost po zaplacení všech svých závazků rozhodnutím likvidační valné hromady 26. května 1938. Správa pomníku byla předána Sokolské župě Těšínské Jana Čapka a Moravskoslezské župě Československé obce legionářské.[3]

Poničení pomníku[editovat | editovat zdroj]

V době polského záboru od října 1938 do srpna 1939 byl pomník Poláky poničen,[4] zejména bylo zničeno sousoší se slezskou orlicí.[3] Zničené sousoší se po skončení druhé světové války již nepodařilo obnovit.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matroszová (2005), str. 27.
  2. a b c d e f g Matroszová (2005), str. 28.
  3. a b c d e f Matroszová (2005), str. 29.
  4. Martin Juřica: Ze vzpomínek generála Aloise Vicherka z let 1938-1939, Těšínsko 1/2002, str. 26. (pdf)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pomník padlým za Těšínsko ve Wikimedia Commons

  • Těšínským hrdinům : památník vydaný ku slavnosti odhalení pomníku postaveného na hřbitově v Orlové. Orlová : Spolek pro poctu padlých za Těšínsko, 1928. 56 s.  
  • MATROSZOVÁ, Veronika. Českoslovenští legionáři : rodáci a občané okresu Karviná. Karviná : Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv Karviná, 2005. 79 s. ISBN 80-86388-32-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]