Magdalena Jetelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Instalovaná Židle na Vltavě před Museem Kampa ve Sovových mlýnech 30. březen 2006 v Praze.

Magdalena Jetelová (* 1946, Semily), je uznávaná česká fotografka a výtvarnice konceptuálních projektů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Židle v zimě

Narodila se v roce 1946 a na začátku normalizace v roce 1971 dokončila Akademii výtvarných umění v Praze. Účast na několika výstavách mimo oficiální galerie jí prakticky znemožnila realizovat se v Československu. Její land artové konceptuální projekty (dočasné projekty pod širým nebem) v osmdesátých letech prováděla pro skupinu přátel, například Realizace v Šárce.

Před emigrací do Německa v roce 1985 tu Jetelová zanechala legendární projekt podzemního zahradnictví pro Jižní Město.

Nejznámější se stal projekt Domestikace pyramid uskutečněný na několika místech Evropy: nejznámější je umístění části pyramidy s lávovým povrchem do Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, kde se překvapivě v novorenesanční zdobné hale setkávají přes tisíciletí různé kultury.

14 let (19902004) učila na renomované Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, kde také trvale žije. Od roku 2004 je profesorkou na výtvarné akademii v Mnichově.

Po vzniku samostatné České republiky byla 3 roky konzultantkou Rady Pražského hradu. Tehdy v roce 1993 byla poprvé v Čechách k vidění její první instalace a to v Letohrádku Belveder.

V roce 2006 pak získala cenu Lovise Coryntha, jejíž součástí je vydání exkluzivní monografie[1], která vychází za podpory spolkové země Severní Porýní-Westfálsko.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Židle při velké vodě 2006
Kašna, Fürstenried-West, 1992
Co bylo dříve?, 2007, Bad Berleburg

Její dílo stojí někde mezi land artem, čistým konceptem, objektem a architekturou. Mystifikace, matení našich smyslů, zpochybnění lidského jednání, dokonce i otázky kulturně-historické a ekologické jsou vtisknuty do všech projektů Magdaleny Jetelové.

  • Realizace v Šárce – červené dýmovnice v malých hořících stavbičkách, z jejichž kouře se dala vyčíst mapa Československa. 80. léta.
  • 2002 – Židle. Během stoletých záplavách na Vltavě uplavala až do Vraňan nad Vltavou. Pro její monumentální dřevěné plastiky – prázdné židle, trůny a schodiště vedoucí odnikud nikam se až v cizině otevřely širší možnosti kvůli svému silnému politickému podtextu.
  • Projekt Domestikace pyramid. Byl uskutečněný na několika místech Evropy:
    • 1992 – Nejslavnější je umístění části pyramidy s lávovým povrchem do Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, kde se nečekaně v novorenesanční hale setkávají přes tisíciletí různé kultury (viz obálka monografie). Zde proťala pod úhlem 45 stupňů schodiště, zábradlí, dveře, okna a sloupy budovy.
    • Podobnou realizaci vytvořila o rok později v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě.
  • V Hannoveru a Darmstadtu do muzejní budovy vestavěla ještě jednu.
„Stejně jako v malířství se opakují některé portréty od Warhola, zde se opakuje architektura muzea, což by asi žádný archtekt nedělal. Stejně posunutí je i v akustice systému několika computerů. Je to malé pozastavení, posunutí v čase s velmi osobním charakterem, daným vlastní percepcí prostoru muzea.“ – Magdaléna Jetelová.[2]

Event art (časově omezené umělecké dílo) Magdaleny Jetelové bývá technicky i finančně náročné, ačkoliv může být zdánlivě „neviditelné“. To je i důvod, proč se nerealizoval v Česku:

  • Přenesení jednotlivých bílých ploch fasády od Richarda Meyera z muzea po celé Barceloně, bylo paralelní k roztrušování pyramid po celé Evropě.

V 90. letech začala Magdalena Jetelová pracovat s laserem a radarem. Často využívá pouze fikci nebo světlo, uzavírá nebo přeměňuje konkrétní prostory, řeže a píše laserem, pracuje s celými světadíly i zeměkoulí. Souběžné bílé čáry laseru se podobají kolejím, železnice je srozumitelnou metaforou spojení dvou libovolných míst na zemi, představou jednotného prostoru Země je sochařka přímo posedlá. Výsledky dokumentuje, zvětšuje a vystavuje jako monumentální stříbrobromidové fotografie, pomíjivé události se tak mění na stálé obrazy.

  • 1991 – V projektu Atlantický val v Jutsku v Dánsku píše laserovými paprsky na bunkry atlantického opevnění myšlenky a citace z knihy francouzského filozofa Paula Virilia. Například: (anglicky) „Absolute war becomes theatrality“ ((česky) Totální válka se stává teatrální).
  • Na Crossing King's Cross se stejným způsobem dotýkala míst, kterými v Londýně brzy povede železniční koridor spojující Velkou Británii s Evropou.
  • Projekt spojení Melbourne a New Yorku několika způsoby zaznamenaný satelitem.
  • Realizace Kampus Carnegie Mellon University zapuštěná pod zemí, Pittsburg.
„Tento prostor je závislý na změně umělého a denního světla. Totéž mělo být i na druhé straně zeměkoule, v Paříži. Vnímání prostorů se v denním a nočním čase výrazně mění a velikost jejich objemu se redukuje silným světlem.“ – Magdaléna Jetelová.[2]
  • 1993 – Islandský projekt laserového paprsku v místě oddělení kontinentů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Hlaváček, Meyer Werner, Solan Piedad: Magdalena Jetelová. Nakladatel: Gallery Jaroslava Kořána, 292 stran, 31x27cm, česky a anglicky, vázaná vazba, 2007 (1. vydání). ISBN 978-80-86990-04-0
  2. a b Magazín TIMEin. Vltava-Labe-press a. s. České Budějovice: Léto 2007, str. 65–68, rozhovor připravil Marek Gregor. ISSN 1214-4193

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]