Hrzánové z Harasova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrzánové z Harasova
(Hrzan von Harasow)
Hrzan of Harasov CoA.svg
Erb Hrzánů z Harrasova
Tituly Říšský hrabě
Zakladatel Dobeš z Harasova

Hrzánové z Harasova (německy: Hrzan von Harasov, také Herzan von Harras či Hrzan z Harrasova či Herzanové) jsou český vladycký rod, v průběhu staletí povýšený do panského a hraběcího stavu. Přídomek převzali od hrádku Harasov na Mělnicku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejdříve vlastnili Bosyni, Sedlec a Újezd, poté se usídlili na Harasově. První ověřitelný příslušník rodu je Dobeš, žijící ve 2. polovině 14. století. V 16. století synové Václava Hrzána († před 1520) vytvořili tři rodové větve:

  1. Adam, † 1533, ∞ Dorota Vančurová z Řehnic. Držel Šestajovice, Ctěnice, Radonice.
    1. Václav starší, † 1570, ∞ Františka Alžběta Mračská z Dubé. Držel Jenštejn, od r. 1558 Potštejn, od r. 1568 Dřel-Závrší a Kyje.
      1. Adam Šťastný, † 1598, ∞ Kateřina z Klinštejna. Držel Potštejn a Kyje.
        1. Anna Kateřina, ∞ Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic, 2 ∞ Jan Arnošt z Ullersdorfu. Držela Potštejn.
      2. Dorota ∞ Sigmund Karlík z Nežetic.
    2. Mikuláš, † 1565. Držel Jenštejn a díl Ctěnic.
      1. Adam, † 11.1.1619, ∞ Anna Kaplířová ze Sulevic. Držel Lanšperk-Lanškroun, Ronov, Ctěnice, Červený Hrádek a Skalku.
        1. Mikuláš,† ca. 1617, ∞ Veronika Čejková z Olbramovic.
        2. Vilém Jiří, † ca. 1622.
        3. Zdeslav, † 1642, ∞ Alžběta Haugvicová z Biskupic, † 1638. Držel Lanšperk-Lanškroun, Skalku a Ronov.
        4. Jan ∞ Sabina Žofie z Vřesovic. Držel Červený Hrádek, od r. 1628 Skalku.
          1. Jan Adam, 1625–1681, ∞ Marie Maximiliana z Valdštejna.
            1. Ferdinand Maxmilián
            2. Arnošt Karel
            3. Zikmund
        5. Johanka, ∞ Čejka z Olbramovic.
        6. Eliška, 1611–1625.
  2. Jan, † po 12.4.1561, ∞ Eliška z Cetně, 2. ∞ Marie Šliková, 3. ∞ Kateřina z Vartemberka. Držel Zásadku, Kováň, díl Sovínek, Skalsko, Vrutici, Kyje.
    1. Kateřina ∞ Kryštof mladší Šlik. Držela Jenštejn a díl Ctěnic.
  3. Tobiáš (Dobeš), † po 1.6.1570, ∞ Kateřina Vliňská z Vliněvsi, † 1564. Držel Housku (1520–1553), díl Sovínek a Všelisy.
    1. Magdalena, † 1562, ∞ Hrušovský z Hrušova.
    2. Václav mladší, ca. 1530–1584, ∞ Dorota Horová z Ocelovic, † 1582. Držel Housku, Sovinky, Malkov (mezi lety 1574–1579), Vrutici.
      1. Tobiáš (Dobeš), † 1599, ∞ Eliška Mracká z Dubé. Držel Housku (do r. 1594), Vrutici a Vysokou Libeň.
        1. Václav, † po 1625 (zemřel bez potomků). Držel Boreč a Bezno (do r. 1615), Kovaň, Vysoká Libeň a Vrutici (do r. 1622).
        2. Jiřík.
        3. Jan.
        4. Dorota.
        5. Veronika.
      2. Jiřík. Držel Vidim.
      3. Jan, † 25.10.1571.
      4. Kateřina ∞ Pecingar z Bydžína.
    3. Jiřík ∞ Mariana (?). Držel Vidim.
      1. Oldřich, † 1599, ∞ Johanka ze Sulevic. Držel Vidim a Kokořín.
        1. Tobiáš. Zemřel v chudobě.
        2. Eusebie. Zemřela v chudobě.

Třicetiletou válku přečkali pouze potomci Adama Hrzána (č. 1.2.1. † 1619). Jeho synové Zdeslav a Jan dokázali velkou část majetku udržet za cenu prodeje části statků Karlovi Z Lichtenštejna. Roku 1623 byli povýšeni do panského stavu. Janův syn Jan Adam se stal roku 1666 říšským hrabětem. Působil jako královský místodržitel a obdržel čestnou hodnost nejvyššího lovčího. Jan Leopold získal po posledním Kaplíři ze Sulevic statky Milešov, Nedvědíč i právo nosit jeho jméno. I další členové rodu vykonávali funkce na zemských i dvorských úřadech. V 18. století se někteří členové rodu domohli významných církevních úřadů. Rod vymřel v první polovině 19. století.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Adam Hrzán († 11. ledna 1619). Mezi lety 16051615 byl opakovaně purkrabím Hradeckého kraje, v letech 1615–1618 zastával úřad karlštejnského purkrabího Českého království. Byl zdatným hospodářem a svůj vliv dovedl uplatňovat i v politice, díky čemuž značně rozšířil rodinný majetek. Postupně získal panství Lanšperk, Ronov a Červený Hrádek. Zabýval se kontroverzními lichvářskými operacemi, které mu vynesly značné jmění.
  • František de Paula Hrzán (5. dubna 1735, Praha – 1. června 1804, Vídeň) působil jako vyslanec u papežské stolice, v roce 1779 se stal kardinálem, poté protektorem Římské říše a dědičných království a zemí rakouských. V roce 1800 se stal biskupem v uherském Kamenci.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Hrzánovský erb ve výzdobě tzv. Zelené komnaty na hradě Houska

Štít je polcený, pravá část (míněno heraldicky, tzn. z pohledu nositele) má stříbrnou barvu, levá polovina se dále dělí na horní červené a dolní černé pole. V klenotu měli síto. Celý znak používali i po povýšení.

Příbuzní[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Šliky, Vartemberky, Kaplíři ze Sulevic, Kolovraty či Čejky z Olbramovic.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herzan von Harras na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Hrzánové z Harasova, s. 60-61.  
  • Ottův slovník naučný. Sv. 11. Praha 1897, 812–813

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]