Alois Bubák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Bubák
Alois Bubák (kreslil Friedrich Kriehuber 1870)
Alois Bubák (kreslil Friedrich Kriehuber 1870)
Narození 20. srpna 1824
Kosmonosy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. března 1870 (ve věku 45 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data se získávají z datové položky.
Alois Bubák: Lesní cesta

Alois Bubák (20. srpna 1824 Kosmonosy[1]6. března 1870 Praha) byl český malířkrajinář a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny řezbáře. Po absolvování gymnázia v Mladé Boleslavi nastoupil podle přání rodičů na bohosloveckou fakultu v Praze. Nadání i láska k umění ho ale brzy přivedly na malířskou akademii. Jeho učiteli se stali ředitel akademie Ruben a krajinář Maximilian Joseph Haushofer. Oba oceňovali jeho rychlé pokroky i snahu o osobité umělecké vyjádření.

Zaměřil se na krajinomalbu. Ještě jako student podnikl cesty do Krkonoš, Alp a později do jihozápadních Čech. Obrazy pak úspěšně představil na několika výstavách. Známé byly například Krajina nad Labem, Krajina pod Studničovem, Jezero Gosauské a dvě malby z okolí Bad Ischlu. Obraz Holnavského rybníku si do svých sbírek pořídil Ferdinand I. Dobrotivý. Kritika rovněž vysoce cenila jeho Jezero Plökensteinské v Šumavě[2], a to pro realističnost a detail v popředí a širokou perspektivu v pozadí; tímto dílem podle nich překonal svého učitele Haushofera, který na stejné výstavě předvedl mnohem skromnější obraz Partie Sonenta. Proslavily ho i obrazy Počasí deštivé v Alpách, Okolí Bezdězu, Trosky s okolím aj.

Vedle tvorby olejomaleb a akvarelů také vyučoval kreslení na pražské obchodní akademii a vyšší dívčí škole. Mnoha ilustracemi (letohrádek Hvězda, zámek Strakonice aj.) přispěl i do časopisů Květy a Světozor.

Byl velmi aktivní a pracovitý, mimo jiné i z existenčních důvodů – aby se uživil a mohl podporovat i příbuzné, musel intenzivně malovat i učit. Velká námaha a nedostatek odpočinku přispěly k tomu, že v létě 1868 onemocněl na tuberkulózu a za necéle dva roky zemřel.[3] Zanechal po sobě nezaopatřenou vdovu a třináctiletou dceru. Na jejich podporu vyhlásil majitel Světozoru František Skrejšovský 21. března 1870 sbírku;[4] přispěli např. malíř František Chalupa (60 krejcarů) , pivovarník Ferdinand Vališ (2 zlaté) a řada dalších lidí. Za prvních deset týdnů se vybralo 491 zlatých.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Bubák ve Wikimedia Commons

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Dnes Plešné jezero.
  3. Alojs Bubák. Světozor. 3 1870, roč. 4, čís. 11, s. 86. Dostupné online.   – hlavní zdroj pro napsání článku
  4. SKREJŠOVSKÝ, František. Po zesnulém Aloisi Bubákovi .... Světozor. 3 1870, roč. 4, čís. 13, s. 104. Dostupné online.  
  5. SKREJŠOVSKÝ, František. Ve prospěch rodiny Bubákovy přispěli. Světozor. 5 1870, roč. 4, čís. 22, s. 176. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha : Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 263–264.