Giovanni Battista Alliprandi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alliprandiho zámek v Liblici u Mělníka

Giovanni Battista Alliprandi (cca 1665, patrně Laino ve Val d'Intelvi (Provincie Como, Itálie) – 13. březen 1720, Litomyšl) byl významný, v Čechách působící barokní architekt italského původu.

Vedle Giovanniho Santiniho a Kryštofa Dientzenhofera je Alliprandi nejvýznamějším českým vrcholně barokním architektem. Významně byl ovlivněn vídeňskou architekturou své doby. Domenicem Martinellim, Johannem Lukasem von Hildebrandt, a především Johannem Bernardem Fischerem z Erlachu, jehož osobité, vrcholně barokní pojetí architektury Alliprandi přinesl do Čech. Ovlivněn byl ovšem také dílem Jana Baptisty Matheye a Giovanniho Santiniho.

Specializoval se především na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je ale i autorem sakrálních staveb. Působil především v Praze, Středních a Východních Čechách.

[editovat] Hlavní díla

lovecký zámek v Hoříně u Mělníka (postavený r. 1696, r. 1701 rozšířený, později přestavěný)
přestavba zámku, novostavba kláštera a Lorety v Kosmonosech (1697-1701)
zámek Liblice u Mělníka (asi 1700-1706)
Šternberský palác v Praze na Hradčanech (1700-1701)
Hrzánský palác v Praze v Celetné ulici (kol. r. 1702)
Palác Přehořovských z Kvasejovic v Praze na Malé straně pod Petřínem (asi 1703-1707, později pozněměn)
kompletní urbanistické řešení lázní Kuks a projekt kostela Nejsvětější Trojice tamtéž (1707)
Kaiserštejnský palác v Praze na Malostanském náměstí (asi po r. 1707)
Sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí (1713)
Ledeburský palác v Praze na Malé straně (kol. r. 1716)
zámek Veltrusy (kolem roku 1715, později výrazně rozšířen)
Schönbornský palác v Praze na Malé straně pod Petřínem (1715-1719)
kostel Nalezení svatého Kříže pří koleji piaristů v Litomyšli (od r. 1715)