Liblice (zámek)
| Liblice | |
Zámek Liblice, pohled od jihu ze zámeckého parku |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země | |
| Vystavěn | 17. století |
| Architekt | Johann Bernhard Fischer |
| Sloh | barokní |
| Původní majitel | Arnošt Josef Pachta z Rájova |
| Rod | Pachtové z Rájova |
| Současný majitel | Česká republika (konfiskace Thun-Hohensteinům v roce 1945) |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 18′ 42,3″ s. š., 14° 35′ 11,2″ v. d. |
Zámek Liblice se nachází v obci Liblice v okrese Mělník ve Středočeském kraji, bývá nazýván Barokní perlou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Obsah |
Historie[editovat]
Zámek nechal v letech 1699-1706 vystavět hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova. Návrh vytvořil Giovanni Battista Alliprandi na základě koncepce od architekta J. B. Fischera z Erlachu, ale vynechal plastické dekorativní prvky. Ve 2. polovině 18. století provedl sochař I. F. Platzer doplnění výzdoby pomocí dětských postaviček a váz umístěných na balkoně a terase. V této době vznikla také výzdoba sally tereny. Další přestavba následovala v 80. letech 18. století, tentokrát zaměřená na hospodářské budovy (tzv. depandance) a prostor služebnictva, které se nacházely v severní části zámku. V 1. polovině 19. století zámek od Pachtů z Rájova odkoupil B. Dejm ze Střítěže, ovšem už v roce 1863 jej vlastnila hraběnka Antonie z Valdštejna, která nechal zámek novorenesančně přestavět. Po její smrti připadl zámek Thun-Hohensteinům. Ve 20. letech 20. století prošel přestavbou zámecký park. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a v roce 1952 jej stát propůjčil ČSAV.
Od 50. let 20. století prodělal zámek řadu oprav, přičemž ta nejrozsáhlejší proběhla v letech 2001-2007. V té době došlo k přeměně na konferenční centrum Akademie věd ČR. Ke slavnostnímu otevření došlo dne 6. září 2007.
Popis[editovat]
Autorem návrhu byl již zmíněný Giovanni Battista Alliprandi. Řízením stavby byl pověřen G. A. Pessina, vytvoření štukové výzdoby Domenico Spezza a kamenickou výzdobou G. P. Toscana. Vlastní budova zámku je třípatrová a s elipsovitými středovými společenskými místnostmi. V přiléhajících dvoupatrových křídlech najdeme obytné místnosti. Neorenesanční přestavbu centrálního sálu a jeho stropní výmalbu provedl Émil Lauffer. Při přestavbě v 80. letech 18. století byly hospodářské budovy uspořádány do podoby čestného dvora podle francouzského typu.
Zámecký park[editovat]
Z velké části se jedná o francouzský park. Nachází se zde řada stromů, mezi nimiž má zastoupení platan, lípa, metasekvoje čínská, liliovník tulipánokvětý, dub, kaštan a topoly bílé. V jezírku ve spodní části parku pak žijí chráněné druhy žab – ropucha obecná, skokan hnědý, skokan skřehotavý a skokan štíhlý – a najdeme tady také užovku obojkovou. V lesnaté části parku se též skrývá louka s výskytem vzácných vstavačovitých rostlin – přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic.
Kromě toho se zde nachází i zahradní domek a osmiboká pohřební kaple Thun-Hohensteinů, vystavěná v pseudorománském stylu.[2]
Reference[editovat]
- ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2012-01-18]. Dostupné online.
- ↑ http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredocesky-kraj/okres-melnik/liblice/zamek-liblice/
Externí odkazy[editovat]
- Oficiální stránky zámku
- Zámek na hrady.cz
- Zámek na stránkách Akant Art – nutno sjet asi do poloviny stránky